Na zahradě jsem začínal stejně jako většina — nadšený, plný plánů, ale s litry vody nad záhony a pár neúrodnými řádkami. Často slýchám, jak známí řeší, proč jim rajčata vadnou nebo proč mrkev zůstává malá. Možná i vy děláte některou z těchhle základních chyb, aniž byste o tom věděli. Tak se na to podívejme bez zbytečných omáček.
1. Přehnojení je častější viník než podvýživa
Všichni chceme tu nejšťavnatější úrodu, věřím. Jenže moc hnojiva může rostlinám uškodit víc než málo. Začátečníci často zalévají směsi hnojiv podle návodu z internetu, ale zapomínají, že půda v Česku je často už dost bohatá, zvlášť v okrajových zahrádkách.
Jak na to lépe? Zkuste půdu před sezónou otestovat, nebo alespoň použijte organické hnojivo po malých dávkách. Často stačí zvýšit obsah kompostu.
2. Výběr nesprávného místa
Slunce je základ — to vám řekne každý zahradník. Ale úplně nejlepší je místo, kde je ráno slunce a odpoledne trochu stínu. Zvlášť na pražském sídlišti, kde sluníčko může spálit rostliny už v poledne, je to důležitý detail.
Oba případy — moc stínu, nebo naopak spálené záhony — vedou k malému výnosu. Nejlepší je prostě sledovat zahradu pár dní a zjistit, kde rostlinky budou spokojený.
3. Nesprávná zálivka – moc nebo málo vody
Několikrát jsem slyšel, že když už zaléváte, tak tak, aby bylo pořád mokro. Tak to ale nefunguje. Některé druhy zeleniny, jako rajčata nebo okurky, mají rády pravidelnou zálivku — ale nepořádnou tůň kolem kořenů.
Ideální je zalévat ráno nebo večer a vyhnout se zalévání přes listy — to často způsobí plísně. Možná to zní jako banalita, ale právě tady dělá spousta lidí chybu.
4. Sejeme brzy nebo pozdě – termíny hrají roli
Je srpen a vy už v záhonech máte salát? Tady může být pořádný průšvih. V Čechách máme jasně dané termíny pro výsev různých druhů zeleniny.
Říká se, že kdo chce brzy sklízet, ten si nadělá starosti. Výjimky jsou jako vždycky — třeba kedlubny nebo petržel zvládnou i pozdní výsev, ale většina zeleniny potřebuje teploty nad 10 °C.
V našem chatu kdosi z Vysočiny vzpomínal, jak mu vsadil brambory v půlce dubna a nic z toho nebylo — prostě zmrzly. Lepší tedy sledovat aktuality počasí a nepřechvatovat.
5. Ignorování škůdců a chorob v zárodku
Nečekejte, až se listy začnou dělat flekaté nebo že vám něco uškodí na první pohled.
nejlepší je pravidelně kontrolovat rostliny — já teď třeba používám jednoduchý trik, co mi doporučil soused z Kladna: taková ta klasická žlutá lepová deska na mšice. Za pár dní vidíte, jestli máte problém a můžete rychle zasáhnout.
Jo, a ne všichni začátečníci to dělají, ale někdy je lepší prostě začít s něčím snadným — ředkvičky, salát, nebo fazole — než hned zkoušet složitý rajčatový sortiment.
takže pokud to s pěstováním myslíte vážně, vyhněte se těmhle začátečnickým chybám a dejte své zahradě šanci letos konečně rozkvést. A pokud máte vlastní zážitky, klidně napište do komentářů — třeba i já se něco nového dozvím.
