zahrádka na balkoně nebo u okna je super vymoženost, ale často se stává, že pěstitelé dělají ty samé přešlapy. Měsíce práce a místo úrody jen pár smutných rostlinek. znám to z vlastní zkušenosti – myslíte, že všechno máte pod kontrolou, a ono ne. Takže dnes pár věcí, které mě (a mému sousedovi taky) pořádně zamotaly hlavu, když jsme s klimatizovanou zahradou začínali.
1. Špatná volba květináče
většina lidí prostě koupí první plastový květináč, co najdou. tenhle detail ale ovlivní hodně – protože materiál i velikost mají vliv na vlhkost a kořenový prostor. Naše rajčata v moc malých květináčích nikdy nenarostla, a to jsme je zalévali jak o závod. Lepší jsou keramické nebo proutěné květináče, které „dýchají“. A ano, něco většího, než si myslíte, že rostlina potřebuje!
2. Přelití a přesušení – cesta do pekla
někdy mám pocit, že lidé buď rostliny utopí, nebo nechají umřít na žízeň. A přitom v květináči je to o dost složitější než v záhoně. Z povedení dobrého odtoku květináče může opravdu záviset, jestli vám sazenice porostou. naposledy kolega z práce řešil právě drenáž – bez ní to fakt nepůjde. Zalévejte pravidelně, ale méně, a když půda vyschne zhruba o 3 cm, je to signál, že můžete zase doplnit vodu.
3. Výběr nevhodné půdy
myslíte, že stačí zahradní hlína? to bohužel nefunguje pro květináče. potažmo pro zeleninu taky ne. Já si kdysi přivezl zeminu od příbuzných ze zahrady – nadšení rychle opadlo, když jsem viděl, jak rostliny chřadnou. Ideální je speciální substrát pro zeleninu, kterým se dá pořídit v Hornbachu nebo Bauhausu. Lehčí, provzdušněný a s dostatkem živin.
4. Nepozornost při umístění
ve městě je balkon často stíněný sousedy, domy, stromy. A slunce vaší zelenině fakt chybí – všechno roste pomalu nebo vůbec. Rajčata, papriky, salát – ti všichni chtějí aspoň 5 hodin přímého slunce. Někdy pomůže přesunout květináče třeba na okenní parapet nebo jinam, kde sluníčko je. Možná to zní jednoduše, ale lidi na to často zapomínají (já taky, proto se zeptal souseda, co má na tom balkoně zázraků…).
5. Zapomínání na přihnojování
ještě jsem neviděl, že by rostlinka bez živin v květináči rostla a plodila jak o závod. Mám na mysli něco lehkého, třeba tekuté hnojivo z OBI, které se přidává jednou týdně. Popravdě, co jsem to začal používat, viděl jsem rozdíl okamžitě – ze smutných lístků jsou zamotaní tyhle hráči. Pokud nechcete nic kupovat, zkuste domácí zálivku z kopřiv – přítel v našem chatu říkal, že to dělá zaručenou službu.
Na závěr
pěstovat zeleninu v květináčích není raketová věda, ale chce to trochu trpělivosti a víc než jen dobrou vůli. Možná za to sám neručím, ale pokud to trochu změníte – třeba květináč, půdu nebo zalévání –, určitě se dočkáte sladkých rajčat na svém balkóně. A když už to nebude jako v polích, bude to alespoň odměna za ty pokusy a omyly. Máte vlastní zkušenosti nebo trable s balkonovou zeleninou? napište do komentářů, podělíme se!
