Ekologická zahrada – to zní jako ideál, že? Kdo by nechtěl pěstovat rajčata bez chemie a k tomu ještě zachovat přírodu? Ale pravda je taková, že i v ekologickém zahradničení můžeme snadno udělat chyby, které nám to celé zkomplikují. Nedávno jsme v našem českomoravském compostu probírali, jak některé věci jednoduše nepůjdou podle plánu – a to možná i kvůli malým, zdánlivě nevinným přešlapům. Tady je pět z nich, na které jsem narazil a které byste měli mít na paměti…
1. Přílišná důvěra v organická hnojiva
Jojo, organická hnojiva jsou super, ale neznamená to, že je můžete lít jak vodu a čekat jen úrodu. Mně se třeba stalo, že jsem nehnojil správně – buď málo, nebo moc – a to vede k vyčerpání půdy nebo naopak ke spálení rostlin. Když jsem začal pravidelně dělat testy půdy, věci se lepšily. Pokud nemáte čas nebo chuť, zkuste si najmout místního specialistu, třeba někoho z „Ekologické zahrádkářské asociace ČR“, kteří jsou fakt profíci.
2. Zapomínáme na biodiverzitu
V našem chatu hlásí většina zahrádkářů jednu chybu – sadíme pořád jen to samé. Monokultura v ekologické zahradě nedává moc smysl, protože to hubí půdu a láká škůdce. Proto je lepší kombinovat různé druhy rostlin, nejlépe i ty, které přitahují včely nebo jiný užitek. Ať už máte zahradu v Brně nebo na venkově u Prahy, zkuste experimentovat s místními druhy – příroda vám za to poděkuje.
3. Podcenění přípravy půdy
Nemohu to dostatečně zdůraznit. V ekologickém zahradničení je základ dobrá půda – a ne jen tak ledajaká. Naše půda v Česku je různá, často jí chybí živiny a struktura. Sázet bez přípravy je jako stavět dům na písku. Na jaře si vyhraďte čas, přidejte kompost, použijte mulč, ale hlavně nechodte na to s „rychlovkou“. Výsledek nemůže být dobrý, pokud jste půdu dlouhodobě neudržovali…
4. Nadměrná zálivka
Toto je klasika, kterou vidím skoro všude – ať už na zahradě u nás v Olomouci, nebo u známého v Čechách. Lidi mají pocit, že musí zalévat každý den, ale to není pravda. Rostliny mají rády pravidelnost, ale ne přemokření. Půda by měla mezi zaléváním trochu vyschnout, jinak riskujete hnilobu kořenů nebo plísně. Možná je lepší zalévat méně často, zato pořádně.
5. Ignorování přírodních nepřátel škůdců
Ekologická zahrada není o tom, že nebudete nic dělat. Ale je to o tom dělat věci chytře. Někteří zapomínají, že existují přirození pomocníci – berušky, žáby, ptáci. Nedávno mi soused vyprávěl, jak v jeho zahradě v Praze začaly problémy s mšicemi, až co začal pěstovat „domov“ pro berušky – a byl to zásah! Přírodní regulace funguje skvěle, pokud jí dáte šanci.
Takže pokud taky plánujete ekologickou zahradu, vyhněte se těmto chybám – možná uspoříte spoustu nervů i peněz. Já si pořád myslím, že ideální recept neexistuje, ale když tohle máte na paměti, je to aspoň dobrý start. A co vy? Taky tušíte nějaké jiné pasti? Napište do komentářů nebo sdílejte zkušenosti, určitě se hodí.
