Většina z nás chce mít svou vlastní bio zahrádku — svěží rajčata, křupavé okurky nebo mrkev bez chemie. Zní to jednoduše, ale bohužel málokdo ví, kde začít, a úplně nejhorší je, když někdo začne dělat stejné chyby pořád dokola. Měsíce tří zpátky jsem na to taky narazil a věřím, že nejsem sám. Tak pojďme se mrknout na ty nejčastější prohřešky, které vás můžou pěstitelsky dost brzdit.
1. Přehnané zalévání
V Česku máme celkem rozmanité podnebí, ale představa, že častá zálivka pomůže, vede často k hnilobě kořenů. Zelenina přece taky neumí dýchat pod vodou, ne? Můj soused jednou zalil rajčata tak, že mu odumřely všechny. Lepší je trochu méně, ale pravidelněji, ráno nebo večer. Když se ptáte, jestli půda je dost vlhká, stačí zapíchnout prst — když je suchý, zalít.
2. Nesprávný výběr půdy
Často vidím, jak lidi kupují levnou hlínu v marketu a čekají zázraky. Ale půda je základ, a jestli je natvrdo zbavená živin, zelenina bude vyhladovělá. V našich částech republiky doporučuju smíchat zahradní půdu s kompostem z domácnosti. A nečekejte, že to půjde hned — půdu občas treba doplnit a pořádně prokypřit.
3. Příliš brzký výsev
Někdo to chce mít co nejdříve, ale nezapomnia´ na počasí… Ledové noci na jaře nám tady v ČR občas ještě zavaří. V našem chatu na Facebooku bylo před týdnem o tom krásné téma — kdy opravdu sázet. Kdo vysadí brambory nebo mrkev moc brzo, může přijít o úrodu… Jde o to sledovat venkovní teplotu a nehonit to.
4. Ignorování zázemí pro rostliny
Některé druhy zeleniny, jako rajčata nebo fazole, vyžadují oporu — latě, tyčky, mřížky. Když je nemají, rostou do šířky, padají, a jsou náchylné k chorobám. Moje máma vždycky říkala, že každá rostlina potřebuje svůj „domov“ – a byla na to celkem puntičkářka. Takže, když sáhnete po těchhle druzích, pořiďte jim něco na přidržení.
5. Zapomínání na střídání plodin
Tahle chyba se možná zdá komplikovaná, ale spousta lidí se jí vyhýbá, protože „to je složité“. Ale není — prostě na jednom místě rok od roku nedávejte pořád stejnou zeleninu. Zemina se „unaví“ a sníží se odolnost proti škůdcům. V mém okolí je pár starších zahradníků, co to vědí, a vždycky mě od toho odrazují udělat jednu plodinu pořád dokola. Přesazujte, střídejte, nebojte se experimentovat.
Bonusový tip:
Nezapomínejte taky na lokální zdroje — třeba v Praze na Ladronce nebo v okolí Brna jsou kompostárny a trhy, kde můžete sehnat super přírodní hnojiva. Taky někteří farmáři prodávají přímo „bio“ půdu, která je už prověřená.
Každá zahrada má jinou zkušenost, možná, že některé moje rady nejsou úplně na všechny případy, ale byla by škoda to nevyzkoušet nebo naopak pořád dělat stejné chyby. Jak to máte vy? Pěstujete doma? Podělte se v komentářích, rád se něco naučím i od vás!
