Google a Budoucnost Vědeckého Výzkumu: Obavy a Vize
Společnost Google se snaží stát systémem operativní vědy a plánuje automatizaci výzkumu pomocí umělé inteligence. V rámci projektu AI co-scientist má umělá inteligence nejen navrhovat hypotézy, ale také je testovat a zdokonalovat v rámci takzvaného „magického výzkumného cyklu“. Tento ambiciózní cíl má za úkol urychlit tempo vědeckých objevů, avšak čelí řadě kritických výhrad.
Výzkumná Automatizace a Její Limity
Podle Yossiho Matias, viceprezidenta společnosti, AI co-scientist má schopnost generovat hypotézy i testovat je. V březnu tohoto roku Google představil nástroj založený na umělé inteligenci Gemini, který umožňuje simulaci vědeckých debat mezi „agenty“ AI, což má za cíl vytvořit znalostní základ pro každou vědeckou otázku.
V testech se AI co-scientist podařilo identifikovat molekuly, které mohou mít potenciál v reverse fibrosing jater, a naznačit možné léčebné přístupy k leukemii. Výzkumníci v Googlu doufají, že AI může zkrátit doby, které dnes trvají roky, na pouhé hodiny.
Otázky Kolem Přístupnosti Dat
Avšak i samotní výzkumníci ze společnosti přiznávají, že AI co-scientist má vážná omezení. Funguje pouze na základě veřejně dostupných vědeckých publikací, a tedy může opomíjet klíčové studie, které jsou k dispozici pouze za poplatek. Tato neúplnost by mohla vést k chybným závěrům a zkreslenému pochopení vědeckého poznání.
Dalším nevýhodou je, že systém nemá přístup k výsledkům neúspěšných experimentů, což jsou data klíčová pro porozumění vědecké práci. Tímto Google čelí výzvám v oblasti otevřenosti a spolupráce s vědeckou komunitou na globální úrovni.
Kritika a Očekávání
Mezi vědci se objevují i skeptické hlasy k přístupu společnosti Google k automatizaci vědy. Někteří tvrdí, že Google se snaží automatizovat procesy, které ve skutečnosti nejsou tím, co vědci potřebují. Například, existuje názor, že by bylo efektivnější zaměřit se na automatizaci shrnutí publikací a formátování dokumentů, nikoli na formulaci hypotéz.
Navíc, existují obavy, že Google usiluje o monopolizaci výzkumu prostřednictvím budování globální platformy, na které by probíhaly většina analýz a hypotéz, čímž by došlo k koncentraci vlivu do rukou několika technologických gigantů.
Dopady na Budoucnost Výzkumu
Vzhledem k rostoucí důležitosti technologií v oblasti výzkumu existuje riziko, že přístup k vědeckému poznání se stane závislým na technických schopnostech a finančních prostředcích velkých korporací. Tím se pouze prohloubí propast mezi velkými technologickými firmami a tradičními výzkumnými institucemi. Jak uvádějí odborníci, tento vývoj může vést k situaci, kdy dominantní postavení velkých firem bude mít vliv na směr a dostupnost vědeckého poznání v různých oborech.
