Interstellaire kometa 3I/ATLAS: Signál z hlubin vesmíru
Interstellaire kometa 3I/ATLAS, která byla objevena systémem ATLAS dne 1. července 2025 v Chile, vysílá signál a aktivuje monitorovací program NASA pro planetární obranu. Toto objekt je třetím známým kometárním fragmentem z buiten sluneční soustavy a letí hyperbolickou dráhou rychlostí přibližně 100 000 km/h vůči Slunci.
Původ a charakteristiky
Vědci z University of Hawaii a Evropské kosmické agentury (ESA) klasifikují 3I/ATLAS jako fragment, který byl vystřelen z jiného hvězdného systému před miliony let. Jeho jádro má průměr mezi 320 metry a 5,6 kilometry, a je obklopeno komou z plynu a prachu. Uživatelé tak mohou sledovat nezvyklou dráhu, která se blíží Zemi s minimální vzdáleností 270 milionů km, přičemž nejbližší přiblížení k Zemi nastane 19. prosince 2025.
Detekce a signál
ATLAS dal vědcům první indicie o potenciální hrozbě. Data ze Hubbleova teleskopu potvrzují, že velikost komety je srovnatelná s kometami viditelnými amatérskými teleskopy. Stabilita 3I/ATLAS se ale liší od jiných známých komet, neboť se projevuje slabou aktivací a asymetrickými výrony.
Na 24. října 2025 zachytilo radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe signál o frekvenci 1,6 GHz, což odpovídá hydroxylliním čarám v sublimovaném ledu. To potvrzuje, že jde o aktivní kometu, a vylučuje možnost, že by to byl asteroid. Analýzy ukazují, že nebyly zaznamenány žádné vnější zásahy.
Mezinárodní spolupráce
Národní úřad pro planetární obranu NASA shromáždil v srpnu 2025 odborníky, aby reagoval na tuto neznámou hrozbu. Prozkoumány byly chemické spektrum pomocí dalekohledů jako Very Large Telescope a James Webb, s cílem vyhledat sloučeniny, které se nacházejí v kometách Sluneční soustavy.
Bezpečnostní úvahy
3I/ATLAS prochází Sluneční soustavou bez uzavřené oběžné dráhy a pro vědce neexistuje riziko kolize se Zemí. Po projití bude objekt následovat interstellar pradáňa. Vzdálenost k Zemi je téměř dvojnásobná oproti vzdálenosti mezi Sluncem a Marsem.
Pokračující sledování
Astronomové nadále sledují variace v jeho vnitřním složení, které mohou být vysvětleny vlivy Sluneční teploty. V studie se kometa porovnává s Oumuamua a 2I/Borisov, přičemž jejich data rozšiřují naše znalosti o výronech materiálů z jiných systémů. Spektrální analýza rovněž určuje odrazivost jádra a výsledky přispívají k modelování vzniku vnějších planet.
Monitoring je pokračující s využitím globálních radioteleskopů, přičemž nové rádiové signály aktualizují hypotézy o aktivitě komety.
