Ptáci a jejich role v opylování: Případ Puya chilensis
Ptáci se nevyživují pouze nektarem z některých květin, ale také hrají klíčovou roli v procesu opylování, což je jev známý jako ornitofilie. Tento proces nastává, když ptáci, po nakrmení se nektarem, přenášejí pyl přichycený na svých zobácích a nohách na jiné rostliny. Je však důležité poznamenat, že ne všechny květiny jsou navštěvovány všemi ptáky, neboť i když si je vybírají podle svých živých barev – orientují se zrakem – někteří ptáci se nemohou krmit při letu, ale musí se posadit. To je případ zpěvných ptáků, jako jsou drozdi a špačci, kteří v centrálním Chile nacházejí přístupný nektar v druhu Puya chilensis (Bromeliaceae) díky jejím modifikovaným květům.
Nedávná studie na Universidad de Chile, nazvaná „Role sterilních vrcholů Puya chilensis (Bromeliaceae) v chování ptáků při krmení nektarem v centrálním Chile“, prokázala, že zpěvní ptáci často navštěvují Puya chilensis přitahováni jejím nektarem. Sterilní vrcholy její květiny ovlivňují způsob, jakým se ptáci posazují a hledají potravu mezi jejími květy.
Vede studie Natalia Ugas, absolventka oboru ekologické biologie a studentka magisterského programu biologických věd na Fakultě věd Universidad de Chile. Ugas vysvětluje: „Puya chilensis produkuje nektar, který zvlášť přitahuje zpěvné ptáky. Tyto ptáci potřebují přistát, aby se mohli krmit, a sterilní vrcholy květiny mohou představovat adaptaci, která usnadňuje tuto interakci. Naopak jiné druhy rodu Puya, které nemají tyto struktury, jsou navštěvovány převážně kolibříky, kteří se mohou krmit ve vzduchu.“
Studie, na které se podílela také Pilar Guerrero, další absolventka oboru ekologické biologie, a akademik Rodrigo Medel z Ekologického ústavu Universidad de Chile, se uskutečnila v oblasti Coquimbo, kde Puya roste. Výzkumníci na tomto místě porovnávali Puya chilensis s a bez vrcholů květů a pod stejnými environmentálními podmínkami si ptáci vybrali puyu s vrcholy.
Vliv změny klimatu a sucha
Region Coquimbo v posledních letech zažil značné zvýšení nedostatku vody, což je dáno mimo jiné i změnou klimatu. Jeho nejkritičtější moment nastal na začátku roku 2024, kdy sedm tamních přehrad mělo méně než 20 % své kapacity.
V tomto smyslu výzkum ukazuje, že sucho může ovlivnit počet ptáků v dané oblasti a navíc „způsobit, že určité druhy budou muset častěji navštěvovat puye, protože s poklesem jiných zdrojů vody se nektar stává klíčovým zdrojem pro jejich hydrataci a přežití.“
Ugas také dodala, že „obecně se účinky těchto globálních faktorů, jako je změna klimatu, zkoumají v širším měřítku. Ale Puya chilensis je endemická rostlina a klíčová v ekosystémech severního a centrálního Chile, protože na jejím základu vzniká jakýsi mikrohabitat, který slouží jako útočiště pro další endemické živočichy a také poskytuje potravinové zdroje ptákům.”
„Dále se také vytváří velmi specifický vztah s motýlem chagual (Castnia eudesmia), endemickým druhem, jehož celý cyklus vývoje se odehrává na Puya chilensis. Proto porozumět tomu, co se děje s pujou, znamená také pochopit, co se děje s mnoha dalšími organismy, které jsou s ní spojeny,“ vysvětlila výzkumnice.
Bioložka dodala, že „zajímavostí těchto terénních studií je porozumět ekologii druhů, které neexistují izolovaně ve svém prostředí. V přírodě je vše propojeno, a tak studium rostliny, jako je Puya, může pomoci pochopit ekologické dynamiky v širším měřítku.”
