O klimatických změnách a suchu v Německu v roce 2025
Na jaře letošního roku pršelo jen málo měsíců. Mezi zemědělci a ochránci přírody se šířila obava z nového sucha. O půl roku později se však situace zdá být klidnější. Co to znamená pro klimatické změny v této oblasti?
Johannes Franke, klimatolog z Saského státního úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii, již před téměř deseti lety na základě diskuzí s kolegy předpověděl: V důsledku klimatických změn se většina srážek přesune z jarních měsíců do letního období. Rok 2025 spadal právě do této předpovědi, a to je vzhledem k situaci, kterou jsme prožili, vcelku pozitivní zpráva.
Po deštivém roce 2024 sice déšť začátkem února náhle ustal, ale zpočátku to pro přírodu a zemědělství nepředstavovalo problém. Zemědělci byli dokonce rádi, že mohli na vysušené půdě na začátku března zasít letní kultury.
Suché jaro a obavy zemědělců
Jakmile však déšť v březnu a dubnu zcela chyběl, nálada se změnila. Cukrová řepa špatně rostla a na slabších hůrách trpěla zimní ječmen. Podle německého meteorologického úřadu to bylo dokonce nejsušší jaro od začátku měření.
O čtyři měsíce později, na podzim, však můžeme říci, že déšť v závěru května a července situaci uklidnil a zachránil sklizeň. „Tato dvě vlhká období zachránila mnoho přírodních i zemědělských kultur,“ uvedl Andreas Brömser, agrární meteorolog z německého meteorologického úřadu.
Regionální rozdíly v množství srážek
I přes to však existují regionální rozdíly. Například široký pruh mezi Vestfálií, Dolním Saskem a Meklenburskem zaznamenal velmi málo srážek. I v říjnu byly půdy stále velmi suché, což pro východní Německo, které historicky trpí nedostatkem deště, není ničím novým.
Celkově se dá říci, že rok 2025 byl rokem s mírně podprůměrnými srážkami, ale nikoli extrémně suchým, což potvrzuje Andreas Brömser.
Stoupající teploty a zvyšující se sucha
Německý meteorologický úřad se domnívá, že kvůli klimatickému oteplování je v Německu obecně sušší. Srážky se sice příliš nezměnily, ovšem díky častějším silným dešťům dochází k jejich koncentraci do krátkých časových úseků, což půda nedokáže zcela absorbovat. V důsledku toho více vody odtéká do řek. Vyšší průměrné teploty také zvyšují odpařování vlhkosti z půdy, „s každým stupněm Celsia se odpařování zvyšuje o sedm procent,“ říká Brömser. Aby byla půdní vlhkost konstantní, potřebujeme o sedm procent více srážek, což však dosud nevidíme.
Budoucnost sucha v Německu
Jak si tedy vedeme do budoucna? Andreas Marx, hydrolog, vedoucí Středoevropského klimatického úřadu v Lipsku, je skeptický ohledně dlouhodobého zvyšování sucha. Argumentuje, že někteří lidé často tvrdí, že nám chybí jeden až dva roční úhrny srážek. „Kdo se však vyzná v hydrologii, ví, že to je nesmysl,“ říká.
Marx dále vysvětluje, že srážky a odpařování nejsou dva směry v jedné rovnici, ale zcela odlišné procesy. Při analýze dat z extrémně horkého a suchého roku 2018 zjistili, že v některých oblastech bylo odpařování pouze poloviční. „Jednoduše nebylo žádné povrchové vodní zadržování, které by mohlo být odpařeno.“ Podobně to platí i pro řeky – při delším suchu mají mnohé nízké stavy, což znamená méně vody, která se odvádí z regionu.
Průmyslové využívání podzemních vod
V důsledku toho více vody odtéká v mokrých letech než v suchých letech, což znamená, že k vyrovnání nedostatku není potřebné přesně odpovídající množství srážek, ale 40 až 50 procent více srážek může být dostačující. Lidé tyto mechanismy však mohou narušit svým užíváním vody. „V Německu máme asi tři procenta zemědělské plochy zavlažované,“ říká Marx. „Kde bylo zavlažováno, tam jsme měli v suchých letech 2018 až 2020 předpoklad, že byly překročeny vodní práva.“
Paradoxní situace s vodními právy
Jak velký je však nedostatek vody v půdě? Odpověď na tuto otázku není známa, protože úřady dosud nezjistily, zda byla vodní práva vyčerpána. „Od konce druhé světové války to nikdy nebylo nutné,“ říká Marx.
V současnosti to vytváří paradoxní situaci, kdy jsou regulováni pouze soukromí spotřebitelé s zákazem čerpání vody pro zavlažování zahrad, přitom nejnižšími spotřebiteli vody. Průmyslové podniky mají zatím vodní práva, která nelze snadno omezit.
