Historie Země: Makhonjwa a Barberton Greenstone Belt
Země uchovává historii, která sahá mnohem hlouběji, než je existence lidstva. Většina raných příběhů této planety je uložena hluboko pod povrchem, ztracena v důsledku přírodních procesů trvajících miliardy let. Existují však některá místa, která si uchovávají stopy prapůvodní doby, jedním z nich je i Jihoafrická republika.
V Jižní Africe, konkrétně v provincii Mpumalanga, se rozprostírají zelené kopce ukrývající nejstarší příběhy Země. Tato oblast je známa jako Barberton Greenstone Belt, nebo také Makhonjwa Mountains. Její skály jsou staré 3,6 až 3,2 miliardy let, což z něj činí jednu z nejstarších částí zemské kůry, která se stále nachází na povrchu. Zde vědci objevili stopy o tom, jak se mladá Země formovala, jak vznikaly pevniny, oceány a dokonce i první život.
Geologické hodnoty Barbertonu
Když se planeta právě formovala, zemská kůra byla horká a nestabilní. Sopečné aktivity se neustále odehrávaly, vytvářející vrstvy vulkanických a sedimentárních hornin. Tyto vrstvy mohou být dnes viděny právě v Barbertonu. Systém vulkanických hornin Onverwacht Group, který má tloušťku přes 10 kilometrů, dokumentuje asi 300 milionů let rané geologické aktivity. Tato oblast jakoby otvírá časovou bránu a umožňuje nám nahlédnout do toho, jak se Země formovala.
Vědecký význam a objevování
Vědecký význam Barbertonu je obrovský. V roce 2018 byla UNESCO prohlášena za světové dědictví, protože tato oblast uchovává důkazy o nejranějším životě na naší planetě. Mezi vrstvami skal objevili vědci stopy mikroorganismů a zbytky starého uhlíku, což je považováno za důkaz biologické aktivity staré miliardy let. Pro vědu není Barberton pouze pohoří, ale otevřený archiv o vzniku naší planety.
Moderní výzkum ukazuje, že Barberton vznikl během série sopečných erupcí na mořském dně a sedimentačních procesů před přibližně 3,5 miliardy let. Studie Donald R. Lowe a Gary R. Byerly prokázaly východní část této oblasti a našly důkazy rané tektonické deformace a stopy velkých meteorických dopadů, které mohly ovlivnit vznik mladé kůry Země. Tato zjištění posilují hypotézu, že počáteční podmínky na Zemi byly mnohem dynamické a drsnější než dnes.
Důležité nálezy
Ultramafické horniny, nebo komatiity, nalezené v Barbertonu ukazují, že magma, z něhož vznikla zemská kůra, muselo být velmi horké. Komatiity obsahují vysoký obsah hořčíku a mohou vzniknout pouze při teplotách nad 1 600 °C, což je mnohem více než moderní magma, které vzniká při přibližně 1 200 °C. Tento fakt potvrzuje, že plášť planety v dávné minulosti byl mnohem teplejší a vulkanicky aktivnější.
Kromě starého lávy vědci také objevili vrstvy chert a sedimenty uhlíku, které obsahují mikroskopické struktury podobné mikrobiálním fosilům. Vědecké studie ukazují na existenci anaerobních mikroorganismů starých více než 3,4 miliardy let. Tyto vrstvy měly vzniknout v mělčinách s velmi nízkou hladinou kyslíku. Tato zjištění patří mezi nejsilnější důkazy, že život se objevil mnohem dříve, než se dříve předpokládalo.
Konzervace a budoucnost
Pejgunování Makhonjwa připomíná, že historie Země daleko přesahuje lidskou představivost. Tato oblast slouží jako „přírodní laboratoř“ pro vědce, aby pochopili rané geologické procesy, včetně toho, jak kůra Země ztuhla, jak se formovaly oceány a jak dokázal život přežít v extrémních podmínkách bez kyslíku. V kontextu astrobiologie je Barberton dokonce porovnávacím bodem pro hledání známek života na jiných planetách, jako je Mars.
Avšak tento neuvěřitelný vědecký přínos přichází i s velkými výzvami. Zprávy UNESCO a IUCN uvádějí, že více než 40 % významných geologických lokalit v Barbertonu se nachází mimo oficiální ochranné zóny. Těžební aktivity a nezákonná těžba dřeva v okolí představují potenciální hrozbu pro vrstvy hornin, které jsou klíčové pro geologický výzkum světa. Opatření na ochranu této oblasti se nadále vyvíjejí pod záštitou jihoafrické vlády a mezinárodních institucí, aby toto dědictví zůstalo zachováno.
