Klimatické změny: Význam a výzvy COP30
30. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) začalo 10. října v brazilském městě Belém, nacházejícím se v oblasti amazonských tropických lesů. Od doby, kdy byla v roce 1992 podepsána klimatická úmluva na Zemském summitu v Riu de Janeiru, se koná již 30. zasedání této úmluvy. I když by se v roce 2021 mělo konat 31. zasedání, loňské zasedání bylo zrušeno kvůli pandemii COVID-19.
Letos si také připomínáme 10. výročí historické Pařížské dohody, která se snaží vytvořit mezinárodní konsensus a pravidla pro boj proti klimatickým změnám. Mezi nejvýznamnější výsledky jednání patří Kyotský protokol (COP3) a Pařížská dohoda (COP21).
Kritika klimatických konferencí
Nicméně klimatické konference čelily mnohé kritice. Ačkoliv se scházejí již více než 30 let, emise skleníkových plynů stále rostou a teploty nadále stoupají. Dále se objevují obavy, že bez závazných právních předpisů se vyspělé země vyhýbají odpovědnosti a že areály velkých firem, jakož i politické kompromisy vedou jen k opakování principiálních deklarací.
Emisní mezery a pokrok
Před každým zasedáním jsou pravidelně zveřejňovány zprávy, které hodnotí mezeru mezi požadavky na snižování emisí a skutečnými závazky jednotlivých zemí. Zpráva z letošního roku, která patří ke klíčovým dokumentům, přiznává, že klimatické akce nebyly dostatečné, aby se podařilo udržet globální oteplování pod 1,5 nebo 2 stupni Celsia. Vybízí však k tomu, abychom se podívali i na významný progres, který se za poslední roky udál.
Mezi klíčové pokroky patří: zásadní snížení odhadovaných globálních teplot na konci století, kde se očekává nárůst o 2,3 až 2,5 °C, což je pokles oproti předchozím odhadům 4 °C. V posledním desetiletí se tedy výrazně změnily vyhlídky na emise skleníkových plynů, které klesly pod úroveň 600 miliard tun ročně.
Přechod na uhlíkovou neutralitu
Dalším pozitivním krokem je celosvětové přijetí myšlenky uhlíkové neutrality jako cíle do poloviny tohoto století. Významně pokročila také klimatická správa a legislativa a s nastupujícími technologickými inovacemi v oblasti obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné energie, se zvyšují investice do elektrických vozidel a dalších čistých technologií.
Tyto změny ukazují, že mezinárodní společenství je nyní ve mnohem lepší pozici, než před deseti lety, aby urychlilo klimatické akce. Je nezbytné, aby se tato akce uskutečnila spravedlivě a vyváženě, což dává mezinárodní spolupráci ještě větší význam.
Výzvy a potřeba inovací
I když jsou dosažené pokroky nesporné, někteří kritici tvrdí, že je to více důsledek inovací v technologiích obnovitelné energie než Pařížské dohody samotné. Profesor Michael Jacobs z Univerzity v Sheffieldu varuje, že inovace se samy o sobě nevyskytují, ale jsou podníceny politikami, které vytvářejí podmínky pro podniky.
Podle něj je nezbytné, aby vlády nadále podporovaly klimatické cíle, pokud mají být udržitelné investice a inovace udržovány. Zpráva zdůrazňuje, že máme sílu a zkušenosti, které mohou pomoci urychlit potřebné změny, a vyzývá k tomu, abychom se soustředili na naše odhodlání.
