Budoucnost kvantového výpočetního zpracování
Umělá inteligence dominuje titulům, ale nejvýznamnější změna v informatice by mohla přicházet z jiného směru. Kvantové počítačství, myšlenka, která se zdála příliš křehká na to, aby opustila laboratoř, se dostává do rozhodující fáze. Nové procesory od IBM spolu s pokroky od Googlu a Microsoftu slibují skok, který by mohl transformovat celé průmysly během několika let.
Rozdíl ve způsobu myšlení o výpočetním zpracování
Tradiční počítače pracují s bity: nulami a jedničkami. Naopak kvantové počítače využívají qubity, jednotky informace, které mohou být současně nulou i jedničkou díky jevům jako superpozice a provázanost. Toto podivné chování — které odporuje klasické intuici — umožňuje prozkoumávat tisíce kombinací současně, místo aby se procházelo každou zvlášť.
Anna Stewart, novinářka z CNN, to vysvětlila jednoduchou metaforou: bit představuje minci, která již padla na jednu stranu. Qubit je mince, když se točí, když může být oběma. Tento rozdíl je klíčový. Nejde o zrychlení aktuálních počítačů: cílem je vyřešit problémy, které tradiční počítače jednoduše nezvládnou.
Průmyslový závod se již začal
Technologičtí giganti nejsou sami. Společnosti jako BMW a Airbus spolupracují s Quantinuum na vývoji efektivnějších palivových článků. Biogen, 1QBit a Accenture Labs zkoumají léky, které vyžadují chemické simulace, jež by byly pro tradiční počítač nemožné. Důvod je jednoduchý: kvantový počítač může porovnávat obrovské molekuly, optimalizovat trasy, analyzovat materiály nebo simulovat finanční scénáře v měřítku, které je dnes nemožné.
Výzvy kvantového výpočetního zpracování
Tento budoucí vývoj však čelí obrovské překážce: qubity jsou nesmírně nestabilní. I drobné vibrace, změny teploty nebo dokonce malý paprsek světla mohou způsobit chyby. „Pokud zatřesu stolem, poškodím naše kvantové počítače,“ přiznal Jay Gambetta, ředitel výzkumu v IBM.
Proto cílem není pouze zvýšit výkon, ale také kontrolovat chyby. Microsoft se spoléhá na svůj čip Majorana 1, který využívá materiál schopný generovat exotický stav hmoty a vytvářet stabilnější qubity. Google na druhé straně představil čip Willow, který snižuje chyby s přidáváním více qubitů a provádí úkoly, které by tradičnímu počítači trvaly 10 septilionů let, během pouhých pěti minut.
Kdy dojde k opravdovému kvantovému skoku?
Na tom, kdy se tak stane, se nikdo neshodne. Anand Natarajan z MIT věří, že to potrvá ještě jednu nebo dvě dekády. McKinsey odhaduje, že první kvantový počítač odolný proti chybám by mohl být kolem roku 2035. IBM je přesvědčena, že by ho mohla dosáhnout dříve, než jejich desetiletí skončí.
Ale panuje shoda v jedné věci: až to přijde, změní to celé průmysly. Jak řekl profesor Sridhar Tayur: „Právě teď se snažíme provádět neurochirurgii s lžící a vidličkou. Kvantové počítačství budou sofistikované nástroje, které skutečně potřebujeme.“ Skok nebude okamžitý, ale už začal. A tiše by mohl být transformačnější než jakýkoli pokrok v oblasti umělé inteligence. Je to možná příští revoluce v informatice? Možná se už formuje v kvantových laboratořích.
