Možné příčiny vyhynutí neandrtálců: Nový výzkum naznačuje genetickou smíšenost
Co způsobilo vyhynutí neandrtálce na naší planetě? Tato otázka zaměstnává řadu vědců, kteří různými způsoby zkoumají faktory, které mohly přispět k jejich zániku. Nová studie publikovaná v časopise Scientific Reports využila matematický model, aby určila, zda lze vyhynutí neandrtálců vysvětlit pouze genetickým zředěním v důsledku křížení s moderním člověkem (Homo sapiens).
Tato interakce se odehrávala během opakovaného malého měřítka migrací, avšak zjištění výzkumu, který provedli vědci z univerzity Tor Vergata v Římě, univerzity L’Aquila v Itálii a Federálního technologického institutu ve Švýcarsku, naznačují, že to rozhodně byla možnost.
Neandrtálci pocházejí z Eurasie přibližně před 400 000 lety, kdy byli dominantním druhem homininů v regionu, až do příchodu moderních lidí před zhruba 40 000 lety. Protože se moderní lidé stýkali s neandrtálci během migračních vln po tisíce let, mnozí vědci se domnívají, že moderní lidé sehráli roli ve vyhynutí neandrtálců. Přesto zůstává nejasné, jakou přesně roli lidé hráli.
Ve studii byly navrženy čtyři hlavní hypotézy. Jedna hypotéza poukazuje na neandrtálskou demografii – malé a izolované populace, nízký růst populace, obtíže při hledání partnerů, nízké míry porodnosti a vysoké mortality. Další hypotéza tvrdí, že klimatické změny a přírodní katastrofy vedly k vyhynutí neandrtálců. Další možnou příčinou je, že moderní lidé přinesli nové nemoci a zvýšili konkurenci o zdroje, což ztížilo přežití neandrtálských populací.
Kromě těchto tří hypotéz je hypotéza nejvíce podporovaná autory nového výzkumu poněkud méně dramatická než šíření nemocí nebo klimatické katastrofy. Vědci tvrdí, že populace neandrtálců a Homo sapiens se jednoduše míšily po dlouhou dobu, a v důsledku toho vznikl hybridní druh homininů.
„Moderní lidský genom obsahuje množství případů genomové interogrese (křížení mezi poddruhy) s jinými homininy, s rostoucími důkazy o tom, že křížení vedlo k významnému toku genů mezi neandrtálci a moderními lidmi. Moderní lidé si i nadále uchovávají významné množství neandertálské genetické hmoty, na úrovni druhu, ne-li v každém jednotlivci,“ vysvětlil Andrea Amadéi z univerzity Tor Vergata v Římě.
Aby určili, zda může tato směs sama o sobě vysvětlit vyhynutí neandrtálců, tým vyvinul analytický model založený na genetickém driftu (proces měnící dědičné vlastnosti populace a vedoucí k evoluci) a genetice populací (změny genetického složení biologických populací v důsledku různých faktorů, včetně přírodní selekce).
Vědci simulovali opakující se migrační cykly Homo sapiens do malých neandrtálských populací, přičemž podle jejich modelu neexistovala selektivní výhoda pro žádný z druhů. Zjištění naznačují, že opakované malé migrační akce Homo sapiens téměř zcela vyměnily neandertálské geny během 10 000–30 000 let, bez pomoci jakýchkoli katastrofických událostí.
Tato zjištění nejsou nijak překvapující, neboť předchozí archeologické a genetické důkazy podporují tuto myšlenku. „I když tento model poskytuje možné a významné genetické vysvětlení, je důležité poznamenat, že nevylučuje možné další faktory, které nebyly vzaty v úvahu v našem přístupu, jako jsou environmentální změny, konkurence o zdroje nebo demografické výkyvy,“ uvedla Julia Lin z Federálního technologického institutu ve Švýcarsku.
„Důkazy o křížení a genetické interogresi podporují myšlenku, že moderní člověk a neandrtálec měli rozsáhlou interakci po tisíce let. Proto interakce mezi genetickými, demografickými a environmentálními faktory pravděpodobně přispěly k komplexnímu procesu, který vedl k vyhynutí neandrtálců,“ dodal profesor Simona Patorini z univerzity L’Aquila.
