V hlubinách Marsu: Planeta odhalila svá podzemní tajemství
Mars není právě místem, kde byste chtěli strávit dovolenou. Mrazivé teploty hluboko pod bodem mrazu, vražedné dávky UV záření a prachové smrště, které se ženou krajinou rychlostí přes 150 kilometrů v hodině, činí tuto planetu nemístem pro odpočinek. Pokud na rudé planetě kdy něco živého existovalo nebo dokonce přežívá dodnes, pak jedině pod povrchem — v jeskyních.
A právě tam míří pozornost vědců z různých zemí. Domnívají se, že na Marsu narazili na úplně nový typ jeskyní, které nevznikly vulkanickou nebo tektonickou aktivitou, ale působením vody. Tyto krasové jeskyně vznikají rozkladem hornin a pokud se jejich existence potvrdí, mohly by být klíčem k otázce, zda na Marsu kdy byl život.
Na Zemi tyto jeskyně dobře známe – vznikají, když mírně kyselá voda rozpouští horniny jako vápenec nebo sádrovec. Na Marsu, jak naznačují nové poznatky, mohla dávná voda narušit horniny bohaté na karbonáty a sulfáty, a vytvořit podzemní dutiny, které se dosud skrývaly před našimi přístroji.
V oblasti Hebrus Valles si vědci všimli průduchů – propadlých světlíků, které možná vedou do podzemních prostor. Tyto útvary nejsou běžné impaktní krátery. Jsou hluboké, kruhové a nacházejí se v místech, kde kdysi tekla voda. Krajina je posetá starými žlaby a kanály, které naznačují masivní povodně v pradávné minulosti.
„Tyto průduchy představují nadějné podzemní útočiště,“ uvádějí autoři studie. Naznačují, že právě zde by se mohly dochovat stopy vody – a možná i života.
Podle výzkumníků by se tyto jeskyně mohly stát důležitým cílem budoucích misí – jak robotických, tak lidských. Nejenže by mohly poskytnout odpovědi na otázky o historii Marsu, ale zároveň i praktické zázemí pro astronauty. Skryté pod povrchem, chráněné před radiací i extrémními výkyvy teplot, nabízejí přirozený úkryt.
