Nový pohled na změny klimatu: Méně katastrof a více lidského rozvoje
V Belém se koná 13. ročník klimatického summitu OSN a očekávání ohledně COP 30 nejsou vysoká. Mnozí se ptají, zda tato konference přinese nové myšlenky na otázku, jak bychom měli přistupovat k prolému změn klimatu.
Na tuto otázku odpověděla nedávno významná osobnost filantrop Bill Gates. Ve svém memorandu k summitům uvedl, že „změny klimatu budou mít vážné důsledky, zejména pro obyvatele nejchudších zemí, ale nepovedou k zániku lidstva. Lidé budou moci žít a prosperovat většině místech na Zemi v předvídatelné budoucnosti“.
Podle Gatesových slov se změny klimatu nejeví jako existenciální hrozba. Místo zaměření na celosvětovou teplotu bychom se měli soustředit na zlepšení životních podmínek lidí. Vysoké teploty nejsou nejvážnějším problémem, kterému chudí čelí – chudoba a nemoci zůstávají vážnějšími hrozbami. Gates proto argumentuje, že je racionálnější zaměřit omezené zdroje na problémy, kde můžeme dosáhnout většího dopadu.
Tento názor – že změny klimatu nebudou katastrofální a lidstvo se může nadále přizpůsobovat – je v přímém kontrastu s konsensem, který byl na klimatických summitech dosud prosazován. Gates, který po mnoho let štědře financoval iniciativy proti změnám klimatu, v roce 2022 publikoval knihu s názvem „Jak se vyhnout klimatické katastrofě“.
Jeho vývoj myšlení naznačuje nové politiky, které zdůrazňují základní intervence v oblasti veřejného zdraví a důležitost ekonomického růstu a inovací. „Zdraví a prosperita jsou nejlepší obranou proti změnám klimatu“, říká Gates.
Gates má pravdu. Jak se svět zbohatl, zlepšila se kvalita života. Například riziko úmrtí v důsledku extrémních klimatických událostí kleslo o více než 99 % za posledních 100 let. Výzkumnice z Oxfordské univerzity Hannah Ritchie dokumentuje, jak technologické inovace a ekonomický růst vedly k předtím nepředstavitelným pokrokům. Mnoho zemí se například podařilo odpojit ekonomický růst od emisí CO2 na obyvatele; rozvinuté země stále rostou, ale s nižšími emisemi. Ritchie sama měla pesimistický pohled, dokud nezačala zkoumat data.
Gates chce, aby k rozhodování o politikách zaměřených na změny klimatu byly brány v úvahu náklady a přínosy. Sleduje tak rostoucí skupinu realistických odborníků, mezi nimiž vyniká filantrop Bjorn Lomborg, prezident výzkumného centra Copenhagen Consensus.
Lomborg dokazuje, že ti, kteří zdůrazňují snížení teploty jako hlavní cíl, opomíjejí priority chudých, kterým se snaží pomoci, a nezohledňují aktuální náklady těchto politik ani schopnost lidí se v průběhu času přizpůsobovat.
Gates ilustruje konflikt mezi prioritami na příkladu: před několika lety vláda chudého státu zakázala používání syntetických hnojiv, aby snížila své emise skleníkových plynů, což však vedlo k nižší zemědělské produkci, nedostatku potravin a vysokým cenám.
Etická otázka má rovněž svou váhu. Má smysl žádat chudé lidi dneška, aby se obětovali pro zlepšení teploty v roce 2100, když budou lidé – včetně těch „chudých“ – výrazně bohatší? Lomborg vysvětluje, že klimatická škoda z nečinnosti sníží nárůst blahobytu na začátku příštího století z 450 % na 435 %. Budoucí generace budou stále mnohem prosperující a tím pádem schopnější čelit problémům spojeným se změnami klimatu.
Gatesova zpráva je velmi vítaná.
Ian Vásquez je viceprezidentem pro mezinárodní studia v institutu Cato, kde řídí také Centrum pro svobodu a globální prosperitu.
