Mezinárodní Krok k Opuštění Fosilních Paliv na Klimatické Konferenci v Brazílii
Na klimatické konferenci OSN v brazilském Belému více než 80 zemí vyzvalo k odchodu od fosilních paliv. Tento návrh, označovaný jako „mapa cest“, byl podepsán téměř osmdesáti státy z různých kontinentů, včetně Finska, Francie, Německa a Velké Británie. Seznam zahrnuje také ropné státy, jako je Nigérie.
Odborník na hospodářství a klima Teppo Säkkinen ze Svazu průmyslu a dopravy uvedl, že přítomnost jak chudých, tak bohatých států svědčí o pozitivním signálu. „I přes geopolitické napětí a ekonomické výzvy existuje stále velké množství zemí, které usilují o odchod od fosilní energie,“ řekl.
Säkkinen měl obavy, že rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout USA z Pařížské dohody o klimatu vytvoří stagnující atmosféru během konference. USA jakožto druhý největší výrobce emisí však na konferenci nezapojily žádné politické vůdce ani klimatické vyjednavače.
Nový návrh týkající se fosilních paliv vychází ze summitů konaných v Dubaji před dvěma lety, kde země poprvé souhlasily s tím, že se pokusí společně snižovat používání fosilních paliv. Dubajská konference byla průlomová, protože dohoda o zahrnutí fosilních paliv do oficiálních dokumentů byla předmětem letitých debat.
Säkkinen upozorňuje, že současný návrh zatím obsahuje velmi málo konkrétních opatření a mohl by vést k vytvoření trvalého procesu, který by umožnil další jednání o časových plánech pro opuštění fosilních paliv. V současnosti však tato otázka není součástí oficiální agendy jednání.
Podle Säkkinenova hodnocení má dubajské rozhodnutí zásadní vliv, protože investice do čisté energie výrazně převyšují ty do fosilních paliv, a to i přes politiku Trumpovy administrativy. Mezinárodní energetická agentura (IEA) dokonce odhaduje, že vrchol spotřeby fosilních paliv bude dosažen ještě před rokem 2030.
Přesto není jisté, zda budou návrhy schváleny na britské konferenci. Může je zablokovat například Saúdská Arábie, která je známá svými překážkami v klimatických jednáních. Tato země zastavila schválení dokumentů týkajících se fosilních paliv například na konferenci v Bakuu minulý rok.
Na konferenci se proberou také další důležité otázky, jako je příprava na škody způsobené klimatickými změnami. Země se snaží dohodnout na systému měření, který by umožnil hodnocení jejich připravenosti na budoucí výzvy.
Säkkinen dodává, že sjednání systému měření není jednoduchá záležitost. Některé chudší země by chtěly, aby se při sjednání těchto měření zahrnula i otázka financování klimatických iniciativ. EU naopak trvá na rozhodnutí učiněném v Bakuu, které zahrnuje závazek 300 miliard dolarů na klimatické finance pro chudé země do roku 2035.
Pokud by chudé země necítily podporu při sjednání systému měření, mohly by se postavit proti návrhům směřujícím k ukončení používání fosilních paliv.
Säkkinen považuje tento návrh za důležitý, i kdyby nakonec nebyl během konference přijat. Upozorňuje však, že klimatická konference nemůže přímo přinutit země k činům, i kdyby se na ní dosáhlo dohody.
Atmosféra na konferenci v Brazílii je podle něj na dobré úrovni, přičemž přítomní zástupci domorodých obyvatel veřejně vyjadřují své názory. Necelého dva týdny trvající summit skončí v pátek.
