Čas na změnu klimatu na Zemi se krátí

G1 shromáždil 33 předních jmen mezi výzkumníky, ekologickými aktivisty a osobnostmi s hlasem v debatě o klimatu, aby odpověděli na ústřední otázku: jaká bude budoucnost planety?

Tato skupina byla v první linii vědy, mezinárodních jednání a ochrany lesů, a nyní sdílí své názory.

Odpovědi, které byly shromažďovány po měsíce, odhalují konsensus a varování: čas se krátí.

Od energetické transformace po ochranu lesů, od změny spotřebitelských vzorců po naléhavost adaptace, respondenti ukazují, jaké by měly být globální priority do roku 2050 — a co je ještě možné zachránit.

Pokud byste mohli stisknout nouzové tlačítko pro planetu, v jaké oblasti by mělo zasáhnout?

Odpovědníci upozorňují, že kořen klimatické krize spočívá v globálním modelu spotřeby, který vyčerpává přírodní zdroje a rozšiřuje nerovnosti.

Masová produkce, neomezená těžba a globální plýtvání vytvářejí cyklus, který živí odlesňování, znečištění a globální oteplování.

Změna tohoto vzoru je považována za první krok pro jakoukoli trvalou environmentální transformaci.

Jaký bude podle vás největší ekologický problém pro planetu v roce 2050?

Rok 2050 se stal symbolem globálního závodu proti klimatické krizi.

Je to termín, který většina zemí stanovila pro dosažení nulových emisí skleníkových plynů. Avšak také hrozí, že planeta překročí limit 2 °C globálního oteplování, pokud nedojde k drastickým snížení emisí.

Pro odborníky oslovené g1 je varování jasné: následujících 25 let bude rozhodujících pro klima.

Uprostřed těchto varování a cílů zůstává otázka, která hýbe celou debatou: je ještě čas změnit osud planety?

Většina odborníků je skeptická. Podle nich hodiny klimatických změn tikají, a rozdíl mezi nadějí a katastrofou spočívá v rychlosti globální reakce.

Na stupnici od 0 do 10, jak optimističtí jste ohledně závazku vyspělých zemí k opatřením k zmírnění globálního oteplování?

Největší ekonomiky planety byly těmi, které v posledních stoletích nejvíce emitovaly skleníkové plyny, a proto nesou historickou odpovědnost za klimatickou krizi.

A přesto, pokrok v cílech byl nerovnoměrný: velcí emitenti zpozdili závazky, snížili cíle a dokonce se stáhli z mezinárodních dohod.

Tento výzkum ukazuje, že ti, kdo sledují toto téma zblízka, mají malou důvěru v to, že tyto země převezmou potřebné vedení — varování pro budoucnost planety.

Osobnosti zapojené do výzkumu

Níže jsou uvedeny osobnosti, které se zúčastnily tohoto speciálu:

Roopali Phadke – Výzkumnice v oblasti environmentální politiky (Indie)
Daniel Jacob – Specialista na atmosférickou chemii a profesor na Harvardu (USA)
Rashid Sumaila – Specialista na ekonomiku oceánů, nositel ceny Tyler Prize (Nigérie)
Paulo Artaxo – Koordinátor Centra pro udržitelné studium Amazonie na USP (Brazílie)
Sergio Franklin – Výzkumník v oblasti environmentální ekonomie na MIT a spoluautor zprávy IPCC (Brazílie)
Susanna Hecht – Profesorka na Kalifornské univerzitě (UCLA) a jedna z tvůrců analytického přístupu Politické ekologie (USA)
Marcus Jorge Bottino – Výzkumník v oboru meteorologie na Inpe (Brazílie)
Johan Rockström – Celosvětově uznávaný výzkumník v oblasti globální udržitelnosti, nositel ceny Tyler Prize (Švédsko)
João Paulo Ferreira – CEO společnosti Natura, která je referencí v oblasti udržitelnosti (Brazílie)
Eduardo Brondizio – Výzkumník v oblasti environmentální antropologie a nositel ceny Tyler, známé jako Oscar v oblasti životního prostředí (Brazílie)
Jose Marengo – Nejčastěji citovaný výzkumník v oblasti geověd (Peru)
William Laurance – Jeden z nejuznávanějších výzkumníků Amazonie a člen britské národní akademie věd (Austrálie)
Carlos Afonso Nobre – Hlavní postava v oblasti klimatických věd v zemi (Brazílie)
Marcia Barboza – Výzkumnice v oblasti vodních zdrojů, uznávaná OSN jako jedna ze sedmi věditelek, které utvářejí svět (Brazílie)
Regina R. Rodrigues – Výzkumnice v oblasti oceánů v Mezinárodní meteorologické organizaci (Brazílie)
Alyssa Findlay – Senior redaktorka časopisu Nature, jednoho z nejuznávanějších vědeckých časopisů na světě (Německo)
Sonia Guajajara – Ministryně pro domorodé národy Brazílie (Brazílie)
François Morillion – Spolueditor časopisu Veja (Francie)
Luiza Helena Trajano – Předsedkyně dozorčí rady Magazine Luiza (Brazílie)
Kongjian Yu – Architekt, který vytvořil koncept města aspoň (Čína)
Laurent Lebreton – Vedoucí výzkumu společnosti Ocean Cleanup, která má za cíl vyčistit plast z oceánů (Nový Zéland)
Helena Rizzo – Šéfkuchařka, jejíž gastronomie se zakládá na udržitelnosti (Brazílie)
Fatou Jeng – Mladá klimatická aktivistka a bývalá poradkyně generálního tajemníka OSN (Gambie)
Alok – DJ a vedoucí programu Zelená planeta, který obnovuje degradované oblasti v Amazonii (Brazílie)
Cacique Raoni Metuktire – Vůdce lidu Mebêngôkre (Kayapó) a mezinárodně uznávaný za svou snahu o ochranu Amazonie (Brazílie)
Brian Soden – Výzkumník v oblasti atmosférické vědy, mezi nejvíce citovanými v zprávách IPCC (USA)
Izabella Teixeira – Bývalá ministryně životního prostředí (Brazílie)
Ed Hawkins – Klimatický vědec, který vytvořil климатické pruhy, což je nástroj pro vizualizaci dat pomocí barevných pruhů k zobrazení oteplování Země (Anglie)
William Magnusson – Výzkumník na Inpa a byl zařazen na seznam 100 000 nejvlivnějších vědců na světě (Austrálie)
Marina Hirota – Výzkumnice v oblasti Amazonie, s publikacemi v Nature (Brazílie)
Mercedes Bustamante – Výzkumnice v oblasti klimatických změn, bývalá prezidentka Capes a členka Brazílske akademie věd (Brazílie)
Maria Fernanda Lemos – Výzkumnice v oblasti adaptace na klimatické změny a spoluautorka zprávy IPCC, která stanovuje směrnice pro čelení klimatickým změnám (Brazílie)
Tamara Klink – Nejmladší Brazilka, která přešla Atlantik, a diskutuje o dopadech klimatických změn na Arktidu (Brazílie)