Nová hvězdná struktura objevena teleskopem Vera C. Rubin
V rámci nedávného testovacího pozorování zachytil teleskop Vera C. Rubin impozantní ‚hvězdný proud‘ vzdálený 163 000 světelných let od galaxie M61 (také známé jako NGC 4303). Tento objev učinili vědci, kteří využívají tento výkonný teleskop, a to díky jeho vynikající citlivosti na světlo.
Nový chilský observatoř Vera C. Rubin, který disponuje největším zorným polem v historii teleskopů (3,5 stupně), je schopen pozorovat celou oblohu na jižní polokouli každé tři noci. Teleskop dokáže zaznamenat oblast, která je 45krát větší než Měsíc, což je daleko více než u Hubbleova teleskopu, který pokrývá pouhá 1 % měsíční velikosti, a Slunečního teleskopu Jamesa Webba, který pokrývá asi 75 %.
Zařízení obsahuje tři velké zrcadla o maximálním průměru 8,4 m a tři čočky s maximálním průměrem 1,65 m, spolu s 3,2 miliardovou digitální kamerou a šesti filtry, které pokrývají spektrum od blízkého ultrafialového po blízký infračervený světlo.
Galaxie M61 je dlouho známa a byla zkoumána řadu let. Díky vynikající citlivosti teleskopu Vera C. Rubin se však vědci poprvé podařilo objevit to, co nazývají ‚hvězdným ocasem‘ – hvězdný proud, který vzniká z hvězd zničujících trpasličích galaxií.
Pozorování z posledních desítek let nezaznamenala takový hvězdný proud až do nynějška. Vědci uvedli, že ‚rozlišení a citlivost obrázků z Rubinovy observatoře znamenají novou epochu v astronomii‘.
Zachycený hvězdný proud má přibližně 163 000 světelných let, což je srovnatelné s průměrem naší galaxie. Jeho délka podstatně přesahuje většinu hvězdných proudů uvnitř naší galaxie, které obvykle mají délku pouze několik tisíc světelných let.
Odhaduje se, že tenké a slabé stopy, které byly vyfotografovány, jsou zbytky zničených trpasličích galaxií, které byly roztrženy silnou gravitací M61. Výzkumníci se domnívají, že tento proces zničení mohl být katalyzátorem takzvaného ‚výbuchu hvězdného tvoření‘, který začal v M61 před asi 10 miliony let. Tato kolize mohla urychlit tvorbu hvězd uvnitř této galaxie a poskytnout tak klíčové informace o její aktivní hvězdné činnosti.
Výsledky výzkumu byly zveřejněny na konci minulého měsíce na preprintovém serveru arXiv a brzy budou představeny v časopise American Astronomical Society Notes.
Vědci vyjádřili překvapení, že tak obrovské struktury kolem galaxie M61 zůstaly dosud nepozorovány, a těší se na to, co další snímky z Rubinovy observatoře odhalí o jiných galaxiích a jejich skrytých substrukturách.
Rubinova observatoř se chystá zahájit desetiletou misi LLST (Large Synoptic Survey Telescope) s cílem pořizovat ultra-vysoké rozlišení snímků vesmíru.
