NASA objevila kometu 3I/ATLAS: Vzácná příležitost pro astronomii
1. července NASA objevila kometu 3I/ATLAS, která obíhá kolem sluneční soustavy. Rychle se ukázalo, že se jedná o mezihvězdný objekt. Odborníci se od té doby intenzivně zaměřují na studium tohoto nebeského tělesa, aby shromáždili co nejvíce informací. V rámci tohoto úsilí NASA zveřejnila množství snímků komety, které byly pořízeny jejich kosmickými sondami a dalekohledy.
Nicky Fox, zástupce ředitele NASA pro vědecké mise, uvedl, že v budoucnu budou existovat další příležitosti k pozorování této komety, jak pokračuje ve své cestě sluneční soustavou, přičemž na jaře roku 2026 projde těsně kolem Jupiteru.
Fakt, že mezihvězdná kometa prochází sluneční soustavou, poskytuje astronomům mimořádně vzácnou příležitost studovat vzorek z vzdáleného hvězdného systému. Tyto objekty nabízejí přímý pohled na vznik, vývoj a složení vzdálených světů, které není možné dosáhnout pomocí současných kosmických sond.
Jakmile astronomové potvrdili, že 3I/ATLAS je mezihvězdný objekt, vědecká komunita se dala do práce s plnou vervou a využila všechny dostupné technologie k odhalení tajemství komety. První pozorování naznačila, že 3I/ATLAS by mohla být nejstarší kometou, jaká kdy byla objevena, a že je větší a rychlejší než dříve známé mezihvězdné objekty.
Se zvyšující se kómou a ohonem, jak 3I/ATLAS letěla k Slunci, bylo odhaleno více jejích vlastností. Pomocí blízkoinfrarového spektroskopu James Webbova teleskopu (NIRSpec) astronomové našli důkazy o tom, že 3I/ATLAS je neobvykle bohatá na oxid uhličitý, což naznačuje, že vznikla za podmínek značně odlišných od těch, které panují v naší galaxii.
Kometu 3I/ATLAS v závěru září zakrylo světlo Slunce, což znemožnilo její pozorování ze Země. Nicméně několik marsovských sond NASA ji detekovalo při jejím průletu ve vzdálenosti 30 milionů kilometrů od rudé planety začátkem října.
Fotografie pořízené sondou NASA Maven ukazují ultrafialovou emisi komety rozdělenou do tří různých vlnových délek, což odpovídá různým prvkům, které tvoří její složení. Další snímek, pořízený Mars Reconnaissance Orbiter, zachycuje rozmazanou kómu komety. Díky tomuto marsovskému průletu se vědcům podařilo upřesnit její dráhu a polohu.
Po průletu kolem Marzu vytvořila sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) dne 15. a 16. října snímky komety. SOHO ji pozoroval ze vzdálenosti přibližně 357 milionů kilometrů; astronomové zprvu neočekávali, že by přístroj dokázal objekt detekovat, avšak snímky poskytnuté po pozdějších pozorováních teleskopy byly podrobné.
3I/ATLAS dosáhla perihelu, neboli bodu nejbližšímu Slunci, na konci října. Nyní ji lze opět spatřit ze Země, a podle NASA ji lidé mohou pozorovat na ranním nebi pomocí domácích dalekohledů až do jara 2026.
Nejblíže k Zemi se kometa dostane 19. prosince, kdy bude vzdálena 273 milionů kilometrů od naší planety. Tato blízkost umožní pozorovatelům zemských teleskopů provést dosud nejpodrobnější pozorování 3I/ATLAS a pořídit novou dávku působivých snímků.
Po průletu sluneční soustavou se kometa v březnu 2026 ještě více přiblíží k Jupiteru. Astronomové navrhli, aby NASA upravila dráhu sondy Juno, která od roku 2016 obíhá kolem Jupiteru, aby mohla tuto kometu pozorovat. Přístroje Juno by mohly odhalit nové detaily o složení 3I/ATLAS, což by pomohlo lépe porozumět podmínkám, z nichž pochází.
