Moře: Blízké, ale Záhadné
Moře je fascinující, ale stále neprobádanou součástí našeho světa. Přestože 10 % světové populace žije v pobřežních oblastech a 60 % lidí se nachází ve vzdálenosti 100 km od moře, jen asi 5 % oceánů bylo dosud prozkoumáno. To, co se nachází ve hlubokých vodách, je ještě méně známo – některé zprávy uvádějí, že pouze 0,001 % hlubokého moře bylo zmapováno.
Oceán je často přirovnáván k vesmíru, jenž byl poprvé námi prozkoumán na Měsíci v roce 1969. Vznikly nové technologie v oblastech jako je dehydratace potravin, filtrace vody a další, které našly uplatnění v každodenním životě. Naproti tomu prozkoumávání mořských hlubin zaostává. I po pokusech v 60. letech v Evropě a Spojených státech většina projektů skončila kvůli ekonomickým důvodům a dnes se lidská činnost v oceánech soustředí především na těžbu ropy a plynu a na turistiku.
Toto stále málo prozkoumané prostředí skrývá obrovský potenciál. Místo pouhého zaměření na primární zdroje, jako jsou mořské minerály a energetické zdroje, je nevyhnutelné zkoumat mořské ekosystémy a sledovat oceánské klima, abychom se připravili na klimatické krize budoucnosti.
Výzvy spojené s mořem jsou také revolucí v tradičním pojetí území – existuje možnost rozšíření vlivem země pod hladinu moře, čímž bychom mohli vytvořit nové oblasti osídlení, které daleko přesahují pevninské hranice.
Výzkum podmořských měst by mohl vést k technologickým inovacím a vylepšení životních podmínek lidstva. Například zpráva NASA uvádí, že propojení různých vesmírných programů vedlo k vytvoření 339 000 pracovních míst a generovalo daňové příjmy ve výši 77 miliard dolarů v roce 2021.
Státy světa si v poslední době opět začínají uvědomovat přínosy podmořským projektům. USA, které provozují jedinou podmořskou základnu na světě ‚Aquarius‘, nedávno oznámily plány na vybudování dalších výzkumných zařízení. Čína naopak od roku 2023 buduje komerční podvodní datové centrum u pobřeží Šanghaje, což je součástí jejich projektu výzkumu hlubokého moře s využitím AI.
Ambice jít směrem k osídlení podmořských měst se rozvíjejí. Například japonská společnost Shimizu předložila projekt ‚Ocean Spiral‘, který by mohl poskytnout bydlení pro 6000 lidí ve hloubce 3000–4000 metrů. V Belgii fascinovalo lidi oznámení o výstavbě ekologického podvodního města s kapacitou 20 000 obyvatel do roku 2065 jako odpověď na klimatické změny.
Ačkoliv jsou tyto projekty zatím spíše koncepcemi než realitou, připomínají nám důležitost neustálého zkoumání hlubin moře a hledání nových řešení pro budoucnost lidstva.
V Jižní Koreji byla v roce 2020 učiněna první konkrétní opatření k realizaci podmořských měst. Korejský institut pro oceánské a technologické vědy (KIOST) plánuje vybudovat výzkumný modul osídlený třemi lidmi, který bude umístěn 30 metrů pod hladinou v oblasti Ulsanu do roku 2027.
Na rozdíl od mnoha vyspělých zemí, které už velice pokročily v kosmických technologiích, jsme v oblasti mořského výzkumu na podobné startovní čáře. Jihokorejská poloostrov, s mořem na třech stranách, představuje ideální místo pro studií mořského výzkumu, zejména v přístavu Busan, kde se nachází řada souvisejících průmyslů, čímž se zvyšuje potenciál pro další rozvoj.
Jak uvedl Han Taek-hee, vedoucí výzkumný pracovník KIOST, “Hluboké moře je oblast, kterou je nutné prozkoumat osobně, což zvyšuje počáteční investice a odrazuje i technologicky vyspělé země. S ohledem na to, že jsme teprve na začátku a nevíme, co všechno pod hladinou je, vlastně otevíráme nekonečné možnosti.”
