Úžasné prosincové nebe: Geminidy a zábavné pozorování planet
S trochou štěstí je prosincová obloha jasná a pozorovatelé hvězd mohou spatřit meteorický roj – Geminidy. Od 7. do 17. prosince Země prochází kosmickým prachem, který pravděpodobně zanechal trpasličí planetka Faeton. Částice při pronikání do atmosféry Země shoří a Geminidy se zdají vycházet ze souhvězdí Blíženců, podle kterého jsou pojmenovány. Místo jejich vyzařování se nachází blízko hvězdy Kastor.
V polovině prosince se očekává až 150 meteorů za hodinu, přičemž nejvíce meteorů tohoto roje bude vidět v noci z 13. na 14. prosince – až 150 kusů za hodinu. Na obloze budou za příznivého počasí k vidění také velmi jasné objekty, obvykle označované jako bolidy nebo ohnivé koule. Nejlepší doba pro pozorování je mezi 21. hodinou a 6. hodinou ráno. Tato meteoroidy se pohybují střední rychlostí 35 kilometrů za sekundu – což je 126.000 kilometrů za hodinu. Kdyby se lidé mohli pohybovat touto rychlostí, byli by již za tři hodiny na Měsíci.
Viditelné planety v prosinci
Brzy po rozednění se objevuje nejjasnější planeta Saturn ve znamení Vodnáře. Brzy poté se na severovýchodě zjeví i jasnější obří planeta Jupiter. Na začátku prosince vychází kolem 19:30, na konci měsíce už se objevuje na horizontu kolem 17:15. Jupiter se nachází v souhvězdí Blíženců a svým leskem dominuje noční obloze. O půlnoci ho lze vidět vysoko na jihu.
Tip pro pozorovatele hvězd: V noci z 7. na 8. prosince prochází téměř úplně Měsíc okolo obřího planety Jupiter. Jen náš vnitřní sousední planet Venus se jeví jasněji než Jupiter. Momentálně však Venus Jupiteru konkurenci nedělá, neboť se již nenachází na noční obloze. Na Silvestra vyjdou Venus a Slunce téměř současně.
Saturn v souhvězdí Vodnáře je vidět v první polovině noci, avšak každým dnem čím dál kratší. Na začátku měsíce zapadá prstencová planeta hodinu po půlnoci, ke konci roku již krátce po 23. hodině.
Merkur je viditelný v první polovině prosince ráno. Nejmenší planeta sluneční soustavy je viditelná v ranním šeru těsně nad jihozápadním horizontem – nejlépe mezi 2. a 12. prosincem kolem 7. hodiny ráno.
Mars se nachází na obloze během dne. Červená planeta je sledována Sluncem, které ji dohná 9. ledna 2026 ve souhvězdí Střelce. V tento den je v konjunkci se Sluncem – na obloze se zdá, že se spojily do jediné entity.
Hlavní znamení zimní oblohy
Souhvězdí podzimu se nyní loučí. Pegasus je posunut daleko na západ, na jihozápadě stále drží své místo Vodnář a Velryba. Hvězda Fomalhaut v Jižní rybě již ustoupila. Na jihu Beran s hlavní hvězdou Hamal již překročil polední linii. Kdo se kolem desáté hodiny večer podívá na oblohu, již spatří zimní souhvězdí. Na jihovýchodě stojí nebeský lovec Orion – hlavní souhvězdí zimní oblohy. Jeho tři hvězdy pásu stojí v přímce a pod nimi je při jasné a temné obloze vidět malé světélko: to je Orionova mlhovina, obrovský mrak prachu a plynu. Ukryty v ní jsou mladé, horké hvězdy, které jsou jen několik milionů let staré. Pro srovnání: naše Slunce je téměř pět miliard let staré. Hvězdný lesk v Orionově mlhovině je zřetelný pouze v silném dalekohledu. Je zde řada modře svítících sluncí, které osvětlují prachové mraky v Orionově mlhovině a způsobují, že vodíkový plyn září, podobně jako v zářivce. Orionova mlhovina je místem vzniku hvězd. I dnes se v ní rodí nové slunce ve vzdálenosti 1.500 světelných let.
Dobře viditelné jsou také Plejády a Hyády. Těsně nad jihozápadním horizontem vzešel Sirius. Je hlavní hvězdou Velkého psa a nejjasnější pevnou hvězdou na zemském nebi. Sirius, který vysílá modravé světlo, je naším sousedem s pouhými devíti světelnými lety vzdálenosti. Pomocí této hvězdy starověcí Egypťané zjistili, že rok je o čtvrt dne delší než přesně 365 dní. Tato informace byla pečlivě střežena egyptskými knězími astronomie. Když král Ptolemaios III., zvaný Euergetes, v ediktu z Kanoposu v roce 238 před naším letopočtem nařídil, aby každé čtyři roky byl přidán jeden dodatečný den, kněžstvo protestovalo a zabránilo realizaci tohoto nařízení.
Hvězdy ohlašující zimní slunovrat
Nad našimi hlavami je v prosinci také vidět souhvězdí Býka s oranžově svítící hvězdou Aldebaran, která označuje oko Býka. V Býku se nacházejí oba hvězdokupy Plejády a Hyády, které jsou výborně viditelné dalekohledem. Těsně na zenitam se nachází žlutá Kapella v souhvězdí Vozka. Vozka je považován za stavitele nebeského vozu, který je dobře vidět daleko na severovýchodě. Na východní obloze se Blíženci s dvěma jasnými hvězdami Kastor a Pollux nad hvězdami objevují – dobré znamení. Blíží se zimní slunovrat.
Na jihozápadě stojí osaměle hvězda Prokyon v Malém psu. Prokyon se překládá jako „přední pes“, protože vychází před Sirem ve Velkém psu. S jedenácti světelnými lety vzdálenosti patří Prokyon také mezi sousední hvězdy našeho Slunce. Dne 18. slunce ráno opouští souhvězdí Hadonoše a přechází do souhvězdí Střelce. Dne 21. prosince nastává zimní slunovrat. V 16:03 hodin slunce prochází nejnižším bodem své roční dráhy. Zimní bod označuje začátek znamení Kozoroha. Toto znamení leží v souhvězdí Střelce. Dne 21. prosince zažijeme nejkratší den a nejdelší noc v roce.
