Kritická situace v Baltském moři – Potenciálně dalekosáhlé následky
V Baltském moři žije klíčový druh pro celý ekosystém – rakkohauru, známý také jako rakkolev. Mnoho dalších druhů je na rakkohauru buď zcela, nebo částečně závislých, a jeho vymizení by mohlo mít negativní dopady na lidi.
O rakkohauru se mluví již desetiletí, protože je velmi citlivý na změny v životním prostředí. Považuje se za ekvivalent deštného pralesa v Baltském moři. Odborníci upozorňují, že znečištění vody a eutrofizace omezují jeho rozšíření.
Podle bioložky mořských organismů je situace poněkud zlepšující, jelikož viditelnost vody se zvýšila. Avšak přílišné znečištění a zčernání vody vedou k tomu, že rakkohauru nemůže pokračovat ve svém rozvoji do hlubších vod.
Rakkohauru je rostlina, jejíž přítomnost v ekosystému vytváří životní prostor pro různé ryby a bezobratlé. Nad rakkohaurem se vyvíjí bakterie a malé řasy, které se stávají potravou pro organismy jako jsou raci a hlemýždi.
Rakkohauru má vliv i na suchozemský život, neboť se na pobřeží tvoří hromady, které poskytují útočiště různým druhům hmyzu. Pro lidi může být rakkohauru užitečná jako potravina, v kosmetice nebo jako hnojivo pro zahrady.
Jedním z největších nepřátel rakkohauru jsou nadbytečné živiny, které se dostávají do Baltského moře. To vede k rozmachu sinic a dalších jednobuněčných řas, které znečišťují vodu a soutěží s rakkohaurem o dostupné živiny a světlo.
Odborníci varují, že změna klimatu tento problém zhoršuje, protože roční teploty stoupají a jednorázové řasy se rychleji množí. Zimní srážky snižují množství sněhu a urychlují proplachování živin do moře, což dále zvyšuje eutrofizaci.
Pokud by rakkohauru vymizelo z Baltského moře, následky by byly dalekosáhlé. Například by to ovlivnilo potravinový řetězec mnoha ryb a predátorů. Mořské životní prostředí by se radikálně změnilo.
Přestože se již několik desetiletí pracuje na ochraně Baltského moře, odpadní vody z měst a dalších oblastí stále zamořují vody. Naštěstí byly přijaty určité zákony, které regulují vypouštění odpadních vod do moře, ale zdaleka to nestačí.
Pro ochranu moře je třeba ještě hodně udělat. Odborníci doporučují zavádět ochranné zóny a mokřady, aby se snížil přítok živin do moře. V současné době se množství živin sice snížilo, ale stále je potřeba počkat dlouho, než se projeví pozitivní slušnost.
Na dně Baltského moře se však stále skrývá přírodní „bombový“ zásobník živin, který může představovat problém pro ekosystém. Pokud dojde k anoxii, může docházet k uvolňování fosforu zpět do vody, což může opět vyvolat problémy s eutrofizací.
