Mozek jako cíl útoku: Varování před zbraněmi kontrolujícími mysl
Manipulace s lidskou vědomostí, pamětí či emocemi pomocí technologií přestává být doménou filmů science fiction. Dva britští vědci, Michael Crowley a Malcolm Dando z Univerzity v Bradfordu, varují, že svět stojí na prahu nového etapy zbrojení, ve které se bojiště přesouvá do lidské mysli.
Rychlý rozvoj neurověd, farmakologie a umělé inteligence může vést k vytvoření zbraní schopných kontrolovat chování a vnímání člověka. Jak upozorňují Crowley a Dando, autoři připravované knihy „Preventing Weaponization of CNS-acting Chemicals: A Holistic Arms Control Analysis“, toto nebezpečí je reálné, rostoucí a přehlížené.
„To zní jako science fiction, ale nebezpečí spočívá v tom, že se to může stát vědeckou realitou,“ říká Crowley.
Mozek jako nové bojiště
Podle vědců vstupuje svět do éry, kdy centrální nervový systém člověka se může stát cílem útoku – nikoli klasickými chemickými nebo biologickými prostředky, ale pomocí přesných neurotechnologií. Nové nástroje totiž umožňují nejen uspat či dezorientovat, ale také řídit kognitivní a emoční procesy.
Crowley a Dando připomínají, že výzkum zbraní ovlivňujících centrální nervový systém probíhal již během studené války v USA, SSSR a Číně. Jejich cílem bylo vyvinout látky schopné dlouhodobě ochromit protivníka skrze halucinace, ztrátu vědomí nebo paralyzaci.
Pokusy již byly
Nejznámějším případem použití tohoto typu prostředků zůstává útok ruských bezpečnostních složek během obléhání divadla na Dubrovce v roce 2002, kdy k ukončení krize byly použity deriváty fentanylu. Ačkoli většina z 900 lidí byla zachráněna, více než 120 zemřelo v důsledku působení plynu a mnozí další utrpěli trvalá poškození zdraví.
Od té doby možnosti ovlivnění mozku vzrostly neporovnatelně. Jak varuje profesor Dando, stejné znalosti, které umožňují léčit neurologická onemocnění, mohou být využity k narušování svobodné vůle člověka, např. skrze narušení kognitivních schopností, vynucení poslušnosti nebo v budoucnu dokonce k přeměně lidí na nevědomé vykonavatele cizí vůle.
Mezera v legislativě a výzva k akci
Autoři varují, že stávající dohody o kontrole chemických a biologických zbraní nezahrnují nové technologií působící na nervový systém. Podle jejich názoru svět potřebuje „holistické rámce kontroly zbrojení“, které spojí dozor nad vědeckým výzkumem, školením a definicemi incapacitačních látek.
O víkendu se Crowley a Dando zúčastní v Haagu Konference států stran Úmluvy o zákazu chemických zbraní, kde se chtějí snažit přesvědčit delegáty, že je nezbytné proaktivně chránit neurovědu před militarizací. „Nechceme brzdit rozvoj vědy. Jde o to, abychom ji chránili před zneužitím,“ zdůrazňuje Dando, a Crowley dodává, že „to je varovný signál. Musíme jednat teď, abychom ochránili integritu vědy a svatost lidského mysli.“
