COP 30: Historické pokroky, frustrace a význam brazilské mobilizace
A COP 30, která se konala v Belém, zaznamenala významné pokroky a přinesla i některá zklamání. Bylo podepsáno 29 dohod, včetně trojnásobného zvýšení financování na klimatickou adaptaci a poprvé byla do cílů Pařížské dohody začleněna populace afrického původu, a to i přes odpor ze strany Evropy. Ačkoliv návrh na vytvoření plánu pro odstranění fosilních paliv nebyl zahrnut do závěrečného dokumentu, mobilizace vedená Marinou Silvou prosadila toto téma na agendu COP. Účast 195 zemí a překonání logistických výzev zdůrazňuje klíčovou roli Brazílie na akci.
COP 30 byla velmi intenzivní a na závěr zaznamenala několik vítězství a jedno zklamání. Bylo uzavřeno 29 dohod. Konference splnila svůj mandát tím, že stanovila ukazatele pro adaptaci na klimatické změny a nezbytné financování pro jejich realizaci, přičemž částka byla trojnásobně zvýšena. Poprvé byla zahrnuta populace afrického původu jako součást skupin usilujících o dosažení cílů Pařížské dohody. Může se to zdát málo, ale byla to velká bitva pro Brazílii: Evropa nechtěla tuto zmínku. Pro ně je populace afrického původu tvořena nedávnými imigranty; pro nás je to více než polovina populace. A Brazílie chtěla ocenit quilombolas, stejně jako již bylo učiněno s domorodými národy, uznávající je za jejich přínos k ochraně lesů.
Bastiony COP v Belém
Velkým tématem konference bylo rozhodnutí, zda se postupně vzdát oleje a uhlí, nebo riskovat, že planeta bude zasažena tajfuny, povodněmi a suchy. Když se začalo o této konferenci mluvit, běžně se tvrdilo, že není možné COP v Belém uspořádat. Očekávalo se, že mnoho věcí se může pokazit. I když došlo k požáru, byl uhašen během šesti minut a bez obětí. Další prognóza byla, že účast bude nízká; nakonec se zúčastnilo 195 zemí a byla zde velká účast společnosti. Jakmile Spojené státy oznámily svůj odchod z Pařížské dohody, zároveň existovalo očekávání, že i jiné země, jako Argentina, udělají totéž, což se však nestalo. Odchod USA však vyvolal vlny otřesů v klimatickém multilateralismu. Evropa byla více zdrženlivá, stejně jako Čína a další důležité země se chovaly jinak než na předchozích COP, ale to bylo překonáno. Slyšel jsem mnohé od brazilského předsednictva — nejen od prezidenta Andrého Corrêa do Lago, ale také od výkonné sekretářky Any Toni — že se snažili udržet klimatický multilateralismus naživu. A to mělo dobrý výsledek.
Nicméně byla tu frustrace ohledně plánu na ukončení fosilních paliv, který byl v závěrečném dokumentu opomenut, jak jsme očekávali ve čtvrtek. Corrêa do Lago však uvedl, že orientace prezidenta republiky je, aby Brazílie v následujících jedenácti měsících, kdy bude předsedat COP, začala vypracovávat tento plán, podrobně popisující, jak, kdy a jakým způsobem se můžeme vzdát fosilních paliv. Ministryně Marina Silva po celou dobu usilovala o tento cíl, mobilizovala mnoho zemí a dosáhla vítězství: toto téma se dostalo na agendu. Nepodařilo se nám získat vše, co jsme chtěli, to je pravda. Ale je důležité si uvědomit, že toto téma nikdy nebylo na agendě a nyní výrazně vzrostlo na prioritě.
Návrh na mapu cesty
Marina dokázala, že 82 zemí přepsalo dokument, představilo návrh a začalo se mobilizovat. Kolumbie, Evropská unie, Spojené království a Německo vydaly několik prohlášení o tom, jak je důležité vytvořit tuto trasu. EU dokonce prohlásila, že nepřijme návrh na financování adaptace, pokud mapa cesty nebude zahrnuta do závěrečného dokumentu. Bylo obtížné najít nový způsob, jak pokračovat v diskusi o tomto plánu. Ale na závěr se téma dostalo na agendu COP — a to vděčíme tímto velkým dílem práci Mariny Silvy. Proto byla ministryně na svém závěrečném projevu tak oslavována: plénum ji aplaudovalo po dobu tří minut.
