Oživení mikroorganismů v permafrostu a riziko klimatické zpětné vazby
Vědci úspěšně rozmrazili bakterie z aljašského permafrostu a pozorovali znovuaktualizaci života, která má potenciál uvolnit obrovské objemy oxidu uhličitého a metanu. Tento jev představuje hrozbu pro klimatickou zpětnou vazbu v regionu, který se na planetě otepluje nejrychleji.
Obnovení hlubokých vrstev
Mikroorganismy, které byly zamrzlé přibližně 40 000 let v permafrostu na Aljašce, se v laboratoři vrátily k životu. Po rozmrazení se rychle reorganizovaly a začaly konzumovat organický uhlík, uvolňujíc oxid uhličitý a metan do atmosféry. Tento objev, vedený výzkumníky z Kalifornského technologického institutu, vyvolává novou a naléhavou výzvu pro globální klimatické modely.
Vzestup tepla a zvýšení emisí
Severské půdy ukládají obrovské množství organického uhlíku – přibližně dvojnásobek toho, co dnes existuje v atmosféře. Klíčem k uvolnění tohoto skleníkového plynu je doba rozmrazování.
V laboratoři vědci inkubovali vzorky a simulovali mírná léta a intenzivnější tepelné epizody, které se v Arktidě stávají stále častějšími.
- Počáteční zpoždění: V prvním měsíci byla aktivita téměř neznatelná. Toto zpoždění naznačuje, že jednotlivé vlny veder nestačí k zahájení procesu.
- Zrychlená aktivita: Přibližně po šesti měsících se situace změnila. Mikrobiální společenstva se reorganizovala, vytvořila biofilmy (ochranné vrstvy) a vstoupila do plného provozu, zahajujíc transformaci organické hmoty na plyny.
Jak se teplé období na Arktidě prodlužuje – fakt již zdokumentovaný NOAA – hluboké oblasti permafrostu zůstávají v tání delší dobu. To dává dostatek času pro to, aby mikroorganismy překonaly své „počáteční zpoždění“ a dostaly se do maximální aktivity.
Riziko klimatické zpětné vazby
Reaktivace mikrobiálních populací zvyšuje obavy z nebezpečné klimatické zpětné vazby: více tání vede k většímu uvolňování přirozených emisí, což dále zvyšuje globální oteplování a způsobuje další tání.
Metan, zejména, má mnohem silnější schopnost zachycovat teplo než oxid uhličitý. Pokud se tento proces zrychlí, přirozené emise mohou ztížit splnění klimatických cílů stanovených lidstvem.
Výzkum naznačuje, že i když byla studie provedena na jednom místě, výsledky ukazují na univerzální faktor: pokud půda zůstane teplá po několik měsíců, může být znovuaktivována tisíc let stará životní forma, což promění permafrost z rezerváře uhlíku na zdroj emisí plynů. Inženýři a vlády nyní potřebují přesnější mapy k přizpůsobení infrastruktur – silnic, budov a ropovodů – terénu, který již nenabízí stabilitu tisíciletí.
