Život na Marzu možná trval déle, než si vědci mysleli
Podle výzkumu vedeného New York University Abu Dhabi (NYUAD) se zdá, že život na Marsu mohl existovat mnohem déle, než se dosud předpokládalo, a to na neočekávaném místě. Většina vědců se domnívá, že Mars byl kdysi zaplaven vodou, podobně jako Země dnes, a to před přibližně 4,1 až 3,7 miliardy let během noachianského období, což je dost dlouhá doba na to, aby se zde objevily primitivní organismy.
Okolo 3,7 miliardy let zpět se však uskutečnil dramatický úbytek vody na červené planetě, kdy Mars ztratil téměř všechnu vodu do vesmíru, jelikož jeho kůra zeslábla a atmosféra se ztenčila. Mnozí vědci tedy předpokládali, že „věk života“ na Marsu skončil právě v tomto období.
Nicméně nový výzkum NYUAD odhalil fascinující důkazy, které naznačují, že období, během něhož mohl Mars podporovat život, mohlo být delší o stovky milionů let. Výzkumný tým porovnal pozorování z roveru Curiosity umístěného v obrovském kráteru Gale na Marsu s přírodními písečnými dunami v poušti UAE.
Rover Curiosity, který je autonomním vozidlem NASA, se již 13 let pohybuje v kráteru Gale, jenž je považován za starobylou říční nivu s jasnými stopami po povodních z noachianského období.
Porovnání ukázalo, že voda z marťanské hory kdysi prosakovala do písečných dun skrze malé trhliny a zanechávala minerály jako sádrovec, což je typ minerálu, jenž byl nalezen i na Zemi.
„Naše objevitelství ukazuje, že Mars se nepřevrátil jen z vlhké fáze na suchou. I po zmizení jezer a řek na této planetě pokračoval malý objem vody ve vytváření podzemních toků, které mohly podporovat život na mikroskopické úrovni,“ uvedl hlavní autor výzkumu Dimitra Atri.
Tyto minerály, které jsou podobné těm na Zemi, mohou uchovávat stopy organické hmoty po miliony let. Proto tyto minerály představují nejen důkaz, že život měl mnohem více času na existenci a evoluci na červené planetě, ale také hodnotný cíl pro budoucí mise hledající důkazy o minulém životě.
