V době, kdy rybíz z tržnice chutná jako karton a rajčata jsou ve skleníku pořád kyselá, se možná ptáte – proč nezačít pěstovat sám, ale bez chemie? Možná už jste slyšeli o organickém zemědělství, ale nevěříte, že to může být fakt lepší než chemické postřiky. Měsíc zpátky jsem se rozhodl dát tomu šanci na své zahradě za Prahou a pár věcí mě fakt překvapilo.
Jak poznáte rozdíl mezi organikou a chemií?
Organická péče znamená, že nepoužíváte syntetické pesticidy ani umělá hnojiva. Místo toho spoléháte na přírodní metody – kompost, zelené hnojení, střídání plodin a přirozené nepřátele škůdců. Vlastně jde o to, nastolit rovnováhu v přírodě, ne ji přetížit nějakou chemií.
Asi největší rozdíl je v chuti. Rajčata, která jsem letos sklidil, mají úplně jiný charakter. Sladká, šťavnatá, s vůní – chemické varianty se vedle nich tváří hodně plochě. A když jsem to říkal v hospodě mým kamarádům ze Slaného, taky byli překvapení.
Co organická péče přinese vaší zahradě a zdraví
- Živá půda – bez chemie mikrobi v půdě nevyhynou, takže rostliny jsou silnější a odolnější.
- Méně škůdců a chorob – organická rovnováha často znamená i méně hmyzu, který vám zahradu zničí. Ovšem jo, zero pest není, ale škůdce se protáhnou méně toxicky.
- Zdravější plody – máte ve svých rukách jídlo fakt bez cukání, co obsahuje pesticidy. Možná vám to zní jako klišé, ale vaše tělo to ucítí.
- Ekologie a příroda – rozhodně neplevelíte povědomím o tom, že jedovaté chemikálie zůstávají v krajině desítky let.
Jak začít bez zbytečného stresu
Na začátek si vyberte malý kousek pozemku – mezí, pár záhonů. Kupte si kvalitní kompost od místních, třeba se ptali v zahradnictví na Hlavní nádraží v Praze, teď už to tam mají jako normálka. Udělejte si záznamy, co a kdy sázíte – aby příště příště zahrada lépe spolupracovala.
Nečekejte zázraky hned po půl roce, to fakt nejde. Ale když nevzdáte, po roce nebo dvou poznáte rozdíl, jaký dělá pečlivá organická práce. Měsíce tří dozoru kol dokonce jsem pozoroval, že ti hmyzáci, co mě dřív bleskově sežrali okurky, tady už nehnívají tak rychle.
Trochu skeptiky stále mám, ale…
jasně, někdo si řekne, že organika je náročná, s menšími výnosy a práce je víc. To určitě platí, alespoň na začátku. Asi je to jako přejít z fast foodu na domácí vaření – něco za něco. I můj soused v Říčanech říká, že mu někdy chemie usnadní život, ale pak zase přijde ten pocit bezmoci, co s tím na zahradě dělat dál.
Takže pokud máte chuť trochu si „špinit“ ruce a mít přitom pocit, že děláte něco dobrýho pro sebe i planetu, zkuste to. Možná to bude i pro vás něco nového, co si hned zamilujete. Co myslíte – stálo by to za zkoušku?
V komentářích klidně napište, jak to máte u vás, s čím bojujete nebo co funguje.
