Nový plán na ochranu Alföldu před osycháním – projev na vodohospodářské megakonferenci
Program „Voda do krajiny!“, zaměřený na zadržení vody v Alföldu, dosáhl určitých místních úspěchů, avšak technicky, právně, organizačně a ekonomicky není dostatečně podložen. Z tohoto důvodu Maďarská hydrologická společnost navrhuje vytvoření plánu na klimaadaptaci založeného na vodě pro Alföld. Oznámil to spolupředseda společnosti a předseda Vodohospodářské vědecké rady, József Váradi, na nedávné konferenci. Projev na zahájení konference by mohl být klíčovým textem budoucích diskuzí o vodním hospodářství, a proto přinášíme jeho hlavní závěry a podněty.
„Toto bude schůzka, na kterou se později bude odkazovat jako na nejdůležitější zasedání. Velký začátek,“ charakterizoval ve svém úvodním projevu státní tajemník odpovědný za vodní hospodářství Zsolt V. Németh konferenci s názvem „Voda v krajine – klimatická adaptace s konflikty“. Na akci organizované Maďarskou hydrologickou společností (MHT) se vyjádřil prakticky každý, kdo má v této oblasti co říci, od rozhodovatelů po zástupce oboru, meteorology a ochránce přírody.
Již dříve jsme zveřejnili vystoupení našeho kolegy, novináře, pozvaného na konferenci jako témaodpovědného. Mezitím se na oficiálních stránkách MHT objevily prezentace všech přednášek, proto nyní stručně shrneme projev Józsefa Váradiho, který navázal na dřívější velký rozhovor pro Válasz Online.
Váradi v rámci své přednášky zhodnotil iniciativu „Voda do krajiny!“, kterou vyhlásil Národní vodohospodářský úřad v roce 2024 a programu, který byl formálně zahájen 18. února tohoto roku. „Co pro nás tento program ve skutečnosti znamená? Především hodně vody v kanálech, ve stávajících tocích a kde je to možné, také v terénu,“ vyjmenoval. Vodohospodář přinesl konkrétní příklad, jak je možné dosáhnout viditelných výsledků v ochraně proti suchu a osychání, když se velké území zaplaví vodou. „Stojí za to se podívat na dva roky: 2010 bylo velmi deštivé, zatímco v roce 2011 jsme trpěli významným nedostatkem srážek. Zjistili jsme a pozdější výzkumy to potvrzují, že projevy a škody způsobené suchopádmi v roce 2011 byly méně patrné než v předchozích suchých létech. Důvodem bylo určitě to, že předešlý rok, 2010, jsme zažili výrazné přemokření. To je varovné i pro budoucnost, jaké pozitivní výsledky může mít program „Voda do krajiny!“,“ uvedl.
Podle Józsefa Váradiho je tento program především ideou: znamená ochranu přírody, zlepšení schopnosti přizpůsobit se klimatu a udržitelnou budoucnost. „Všechno to však zůstává jen záměrem. Ve skutečnosti není tento program technicky, právně, organizačně, ekonomicky a procedurálně podložen,“ prohlásil.
„Dovolte mi uvést jako příklad další rozvoj plánu Vásárhelyi z počátku 2000. let. Tento plán začal tím, že malá skupina tvůrců konceptu přišla na to, co a jak by se mělo dělat, kolik by to stálo a jak by to ovlivnilo povodí Tiszy. Poté jsme na obcích přednášeli, co můžeme očekávat, pokud se plán uskuteční. Po zkoumání třiceti možností pro akumulaci jsme dospěli k závěru, že je důležité vytvořit komplexní program, jehož součástí je nejen ochrana před povodněmi, ale také ekoturistika a rozvoj venkova. První část se už uskutečnila, ale investice zaměřené na regionální rozvoj a přírodní hodnoty zbývají nedokončené,“ vzpomínal přednášející. Podle něj k tomu nedošlo kvůli nedostatku vládní nebo odborné vůle, ale proto, že „nebyla na místě připravenost k přijetí.“
V případě programu „Voda do krajiny!“ vidí Váradi opět jednostrannost. „Chybí zde celostátní koncepce. I když je nesporné, že Národní vodohospodářský úřad vede program, dává mu nějakou strukturu a odborný základ, to samo o sobě nestačí,“ upozornil přednášející.
Měl by být stanoven, jak by měla koncepce vypadat, jaké technické, ekonomické a interdisciplinární úkoly by v ní byly. „Proto doporučuji, a doporučujeme jako Maďarská hydrologická společnost, aby konference navrhla Ministerstvu energetiky vypracování Plánu klimaadaptace založeného na vodě pro Alföld,“ prohlásil.
Co od toho očekáváme? Konvektivní, tedy lokálně vznikající srážky, zvýšení hladiny podzemní vody, zmírnění jevů tepelného ostrova, revitalizaci přirozených stanovišť a snížení letních vln horka,“ vyjmenoval.
Celkově tedy může program „Voda do krajiny!“ přinést zmírnění klimatu.
Co je třeba udělat pro úspěch? Podle hlavního vodohospodáře je třeba bezpodmínečně udělat čtyři věci:
- Je nutné znovu definovat pojem záplavové vody, což vyžaduje revizi a aktualizaci reformy zahájené v roce 2007.
- Bude potřeba odvádět povodňové vlny do kanálů, akumulátorů a na terén. Také vodohospodářské provozní úpravy, což je proces, který se již zahájil, ale měl by se rozšířit na celé údolí Tiszy.
- Je třeba vyřešit vlastnické poměry mnoha vodohospodářských zařízení, což by „vyžadovalo nový zákon o vodě“.
- Dalším krokem by bylo „zajištění přípravy na terénu“, tedy pokud bychom chtěli zaplavit soukromě vlastněnou půdu, musí být dotčený vlastník zainteresován. To bude vyžadovat změnu paradigmatu v zemědělství a ochraně přírody.
Na závěr přednášky Váradi József oznámil, že vedení Maďarské hydrologické společnosti zorganizuje odborné pracovní diskuse nutné k vytvoření Plánu klimaadaptace založeného na vodě pro Alföld a vytvoří fórum pro střet různých názorů.
