Nález Neandertálce v italské jeskyni: Vědci odhalují tajemství starověkého muže
V hlubinách jeskyně v Itálii leží kostra, která byla tak dlouho zakrytá ve vápenci, že se stala součástí jejího prostředí. Tato kostra patří muži, který v jeskyni zemřel poté, co zde uvízl. Podle zoologa a odborného asistenta Torfinna Ørmena, který se podělil o poznatky s renomovaným vědeckým časopisem, se jedná o neandertálce, jehož pozůstatky jsou fascinujícím objevem pro vědce.
Kostra, nalezená v jižní Itálii, patří jedinci z vyhynulé lidské linie, a to odhadem z doby před 130 000 až 170 000 lety. To, co zůstalo po jeho smrti, je jedna z nejlépe zachovaných kosterních pozůstatků raných lidí, jak uvádí nový výzkum publikovaný v časopise PNAS. Tato kostra je téměř kompletní a neporušená, kromě vápencového povlaku, který ji zakrývá.
Pro určení doby, po kterou neandertálec ležel v jeskyni, vědci provedli datování pomocí radioaktivních izotopů obsažených ve vápenci. Tento vápenec vytváří charakteristické hrudkovité struktury na jeho lebce. Vědci poukazují na to, že jeho tělo během stáří nezažilo vliv řeky ani nedošlo k rozkladu ze strany predátorů, což činí nález ještě vzácnějším.
Hlavní otázky o neandertálcích
Dál byl zkoumán obsah nosních dutin tohoto neandertálce, což může osvětlit dlouhodobou debatu o tom, jak byly tyto lidé přizpůsobeny různým klimatickým podmínkám. Vědci nejsou zcela přesvědčeni, že neandertálci byli vyvinuti tak, aby byli zvlášť dobře přizpůsobeni chladnému klimatu, a tudíž se zabývají tím, zda tvar jejich nosu a nosních cest měl nějaké specifické výhody.
Jednou z adaptací, které byly u neandertálců pozorovány, je velký nos, který může sloužit k ohřívání vzduchu při dýchání. Ørmen také poukazuje na to, že podobné rysy se dnes vyskytují u obyvatel arktických oblastí. Cílem studie bylo prozkoumat, jak se nosy neandertálců vyrovnávaly s chladnějším vzduchem a jaký to mělo vliv na energetickou náročnost jejich životů v drsných podmínkách.
Vědci doufají, že díky novým objevům budou mít mnohem jasnější a detailnější představu o tom, jak ve skutečnosti nosy neandertálců vypadaly. Avšak výzkum zatím nenaznačuje žádné specifičtější adaptace na chlad, což může vést k novým diskusím o tom, jak neandertálci žili a jak přežívali v různých klimatech.
