Jak se mění náš mozek v průběhu života
V průběhu našeho života procházíme čtyřmi zásadními fázemi, kdy se náš mozek zásadně přestavuje. Tato přestavba ovlivňuje, jak fungujeme, myslíme, jaké máme návyky a jak reagujeme na emoce. Naše myšlení a pohled na svět jsou závislé na tom, jak jsou propojeny naše nervové buňky.
Nedávno vědci z Cambridge identifikovali čtyři klíčové věkové období, kdy se mozek průměrného člověka zásadně přestavuje. V rámci rozsáhlého výzkumu zkoumali nervové spojení u 3802 novorozenců a lidí ve věku až devadesáti let pomocí metody MRI difuze. Tento objev může poskytnout cenné informace o tom, v čem je náš mozek v různých životních fázích nejsilnější, ale také nejzranitelnější.
Děti jako malí vědci
Děti se chovají jako zvídaví „vědci“. Jsou plné energie a zkoušení nového. Učí se, jak fungují věci na tomto světě. Jejich mozek prochází významným „synaptickým výbuchem“ až do věku devíti let, kdy se vytváří množství nových nervových drah. Tyto spojení jsou následně zesilovány a oslabovány v závislosti na jejich používání.
Pokud děti dostávají hodně lásky a pozornosti, aktivují se nervové sítě, které podporují důvěru a propojení. Naopak, pokud zažívají stres, zesílí nervové systémy reagující na strach a bdělost.
První přestavba mozku
První klíčový bod přichází ve věku devíti let, kdy mozek vstupuje do druhého období. S příchodem puberty se rozvíjí „dospělý“ mozek, přičemž období dospívání bývá spojeno s intenzivními emocemi. Tato období jsou náročná, ale vedou ke zvýšení kognitivní kapacity mozku. Vědecky je obtížné přesně definovat konec dospívání, ale podle výzkumů se změny v mozkách dospívajících ustálí až na počátku třicátých let života.
Dospělost a poslední přestavba
Následuje třicetileté období dospělosti, které končí kolem 66 let věku novým přechodem. Toto období sice nevykazuje tolik změn, ale i tak dochází k dalšímu důležitému oslabení spojení v mozku. Ve věku 83 let nastává poslední přechod, kdy se fokus mozku přesouvá z globálního na lokální. Je stále nejasné, proč a jak se tyto přestavby odehrávají, ale zřejmě podporují rozvoj potřebného způsobu myšlení v různých fázích života.
Pohled na dospívání a jeho význam
Období mezi devátým a třicátým druhým rokem života je kritické, přičemž nevymizí kouzlo dětství. Teenageři bývají považováni za nezodpovědné, zatímco ve skutečnosti procházejí důležitým psychologickým procesem, který nazýváme elaborací. Ve svých myšlenkách jsou ponořeni do snění a přemýšlení, což je zásadní pro formování jejich osobnosti.
Jak říká známý psycholog, dospívání je druhou etapou narození, a tak úkolem teenagera je často se zdát líným a nepříjemným.
