První seismická mapa Řecka: Odhalení stovek nových zlomů
Vědci z Národního observatoře Athén (EAA) a Nového Zélandu provedli mapování Řecka, aby zdokumentovali aktivní zlomové oblasti na pevninské části země. Použili přitom podrobné Digitální modely terénu (DEM) z řeckého katastru.
Tým vědců odhalil stovky nových seismických zlomů a mnohem podrobněji zaznamenal již známé zlomy, čímž vytvořil AFG (Active Faults Greece), první databázi aktivních zlomů v Řecku, která byla založená na seismické stopě zlomy v terénu a publikována v prestižním časopise Scientific Data.
Jak uvádí mezinárodní vědecký tým, složený z Dr. Johna Begga, Dr. Vasiliki Mouslopoulou, Dr. Dave Herona a Prof. Andy Nicol, za dramatickými kontrasty řecké krajiny se skrývá neustálý geologický motor: „Země, uvízlá mezi dvěma kontinenty, je deformována neúnavným pohybem Afriky na sever a Eurasie na jih. Terén Řecka i nadále mění, především prostřednictvím činnosti aktivních seismických zlomů. Mnohé z těchto zlomů však zůstávají skryté pod vegetací, uvnitř rostoucích městských oblastí nebo v komplexnosti samotného terénu,“ zdůrazňují badatelé.
„S tím, jak se její ekonomika stále více spoléhá na turismus a s ambicí stát se energetickým uzlem ve východním Středomoří, potřebuje Řecko naléhavě lépe porozumět rozptýlením seismických zdrojů po celé zemi. A to vyžaduje podrobné mapování aktivních zlomy po celé pevninské a podmořské rozloze Řecka.“
První celostátní mapa aktivních zlomů
AFG poskytuje vědecké komunitě první celostátní mapu aktivních zlomů na základě morfologie terénu, v jednotném měřítku 1:25 000. V AFG je zaznamenáno 3 815 stop zlomů, které jsou seskupeny do 892 zlomů, přičemž více než polovina z nich je zde mapována poprvé. Kromě toho obsahuje také 35 povrchových poruch spojených s historickými zemětřeseními.
Klasifikace zlomů
Podle studie je každý zlom klasifikován jako:
- Aktivní, když se zdá, že terén byl nedávno deformován
- Pravděpodobně aktivní, kdy je zlom viditelný v terénu, ale údaje o jeho aktivitě jsou méně jasné
- Nejistý, kdy jsou potřebné další pozorování k potvrzení existence zlomu
Vědecký tým dále zdůrazňuje, že podrobnější klasifikace zahrnuje, jak silně nechaly zlomy svůj otisk v terénu: „Stopy jako ‚řezné rány‘ ukazují na nedávnou činnost (pravděpodobně v holocénu, tedy v posledních 10 000 letech), zatímco více zaoblené otisky naznačují postupně starší zemětřesení,“ uvádějí.
Přes 2000 aktivních stop zlomů
Celkově více než 2 000 stop zlomy v AFG je označeno jako aktivní, zatímco přibližně 1 600 jako pravděpodobně aktivní. Analýza rovněž ukázala, že více než polovina aktivních zlomů v Řecku ovlivňuje tok řek, usazování sedimentů a formování hranic mezi horami a údolími. Tyto vztahy, jak uvádějí výzkumníci, naznačují, že některé aktivní zlomy zůstávají stále neviditelné, „zakopané“ pod novějšími sedimenty.
„V posledních letech technologie radikálně změnila způsob, jakým ‚vidíme‘ Zemi,“ upozorňuje mezinárodní vědecký tým. Při analýze metodologie, kterou použili, zdůrazňují, že digitální modely nadmořské výšky (DEM) umožňují vědcům „číst“ terén a jeho pohyby s přesností, která dříve nebyla možná. Konkrétně vysvětlují, že DEM není pouze mapa; je to trojrozměrná reprezentace zemského povrchu.
Každý bod v modelu má výšku, což umožňuje vědcům vizualizovat s výjimečnou přesností složitost terénu a určovat struktury, které jsou okem neviditelné. Pro geomorfologa je zemský povrch, jak zdůrazňují, knihou, která vypráví příběhy pohybů desek a vibrací času.
Zpráva o mapování aktivních zlomů
Mapování aktivních zlomů se však netýká pouze ‚vědy‘, jak uvedla Dr. Vasiliki Mouslopoulou, hlavní výzkumnice Geodynamického institutu Národního observatoře Athén a členka vědeckého týmu: „Má praktické důsledky pro bezpečnost a udržitelnost infrastruktury země. Silnice, mosty, přehrady a energetické jednotky musí být navrhovány s ohledem na rozložení aktivních seismických zdrojů, které mohou pohybovat zemí.“ Informace poskytované AFG, když jsou sloučeny s instrumentálními záznamy zemětřesení a deformací půdy, mohou zlepšit řecké modely seismické nebezpečnosti.
Dr. John Begg, klíčový účastník AFG, dodává: „Technologie sama o sobě nestačí.“ „Interpretace DEM vyžaduje zkušené oko geologa, který může rozlišit tektonickou frontu od erozní plochy. Digitální indície jsou ověřovány, když jsou porovnávány s řadou kritérií aktivity zlomů, s terénními pozorováními a srovnáním s existujícími studiemi. Síla AFG spočívá v kombinaci technologických nástrojů s desetiletími geologických znalostí,“ zdůrazňuje na APE-MPE.
Jak vědci poznamenávají, takový přístup je obzvlášť odhalující pro zemi s výrazným terénem, jako je Řecko. „Pečlivé pozorování, společně s zkušeností pozorovatele, může rozlišit stopy po zemětřesení od těch, které byly vyryty přírodní erozí nebo člověkem. Produkované obrazy s výrazným osvětlením (hillshades) a znázornění svahů (slopemaps) ukazují, že obrácení údolí, ohyb řeky nebo trojúhelníková fronta hory tvoří neomylné ‚geomorfologické otisky‘ zemětřesení minulosti podél aktivních zlomů,“ dodávají.
Databáze AFG je volně dostupná pro všechny. Dále prostřednictvím interaktivní mapy Řecka si každý inženýr, výzkumník nebo občan může být vědom, kde se nacházejí aktivní zlomy kolem něj a jaké jsou jejich hlavní charakteristiky. AFG – Active Faults Greece doufá, že přispěje k národním snahám o zaznamenávání aktivních seismických zdrojů v Řecku a stane se vzorem pro jiné seismicky aktivní země, které použijí digitální krajiny k určení aktivních zlomů.
