Rychlost otáčení Země a její překvapivé změny
Teoreticky Země potřebuje 86.400 sekund pro jeden den, což přesně odpovídá 24 hodinám. Avšak náš planet není vždy ve stejné rychlosti. V průběhu posledních desetiletí trvala Zemi většinou o jednu až tři milisekundy déle, ale od roku 2020 se dokonce pohybuje rychleji než za 24 hodin.
Pohled na tento jev je překvapující, říká geofyzik Roland Pail z Technické univerzity v Mnichově. Očekávalo se, že dojde k zpomalení, neboť jak Měsíc, tak klimatické změny by měly Zemi spíše brzdit než pohánět. Pail se domnívá, že jde o krátkodobý jev.
Měsíc jako brzda na Zemi
Pail uvádí, že „Měsíc působí na Zemi jako ruční brzda“. Navzájem se přitahující gravitační síla obou těles vyústila v postupné zpomalování Země. Údaje z korálových útesů a sedimentů ukazují, že ještě před 500 až 600 miliony let trval den pouze 21 hodin. Země se tedy točila kolem své osy podstatně rychleji. Měsíc postupně ztlumil rotaci Země, vysvětluje Pail.
Klimatické změny a očekávané zpomalení
Odborníci také očekávali, že klimatické změny přispějí k dalšímu zpomalení. Když se totiž polární led taje, velké objemy vody se přesouvají z pólů k rovníku. Pail tuto situaci přirovnává k krasobruslařce, která při piruetě zpomaluje, když své paže natáhne. Také by se toto očekávalo u Země.
Vnitřní procesy Země a jejich důsledky
Přesto se Země nechce řídit teoriemi a předpověďmi. V posledních letech se totiž její rotace zrychlila, jak ukazují měření Technické univerzity ve Vídni. „Domnívám se, že procesy, které se odehrávají uvnitř Země, vyvolávají tento opačný efekt,“ říká Pail. Věří, že zemský plášť a jádro se v současnosti netočí stejnou rychlostí. Tento jev je obecně známý, ale obtížně zkoumatelný a modelovatelný. „Jaké bude dlouhodobé chování, je naprosto neznámé,“ upozorňuje Pail.
Dopady na každodenní život
Pro nás, lidi, má tento nepatrný vliv. „Hovoříme zde o setině vteřiny, což nemá pro běžný život žádný význam,“ říká Pail. V rámci historie Země se útvary rotace v různých směrech objevovaly opakovaně.
Nicméně, přesné atomové hodiny, které mimo jiné určují světový čas, tyto kratší dny zaznamenávají. Jelikož byly dny v minulosti obvykle delší než 86.400 sekund, od 70. let 20. století byly pravidelně přidávány přestupné sekundy. Stejně jako 29. únor v kalendáři pomohla přestupná sekunda synchronizovat umělý čas s přirozeným časem. Naposledy byla přestupná sekunda potřeba na přelomu let 2016 a 2017.
Obavy z negativní přestupné sekundy
Poprvé od zavedení přestupné sekundy se nyní diskutuje o negativní přestupné sekundě. Pail upozorňuje, že dát systému sekundu je jedna věc, ale vzít mu sekundu je úplně něco jiného. „Na to nikdo není připraven,“ říká expert. Obavy se zaměřují především na počítačové systémy, které by nemusely zvládat negativní časový součet.
Pail považuje tyto obavy za oprávněné: „Nikdo nemůže odhadnout, jaké by mohly být následky“ a vidí důsledky oddělení časového měření v milisekundovém měřítku jako méně dramatické než potenciální havárii počítače způsobenou negativní přestupnou sekundou.
