Ochrana temných obloh: Výzva světových vědců chilské vládě
Skupina předních vědců z celého světa, včetně nositele Nobelovy ceny za fyziku Reinharda Genzela, zaslala otevřený dopis chilské vládě s žádostí o ochranu temných obloh Observatoře Paranal v poušti Atacama. Tato oblast je považována za nejlepší místo na planetě pro astronomii a je ohrožena výstavbou průmyslového komplexu.
Mezi signatáři dopisu je více než třicet astronomů, včetně prezidenta Mezinárodní astronomické unie Willyho Benze a prezidentky Francouzské akademie věd Françoise Combes, jakož i několika nositelů Nobelovy ceny.
V dopise varují chilské úřady před dopady instalace megapроектu energetické společnosti AES, který plánuje vybudovat průmyslový komplex o rozloze přes 3 000 hektarů nedaleko Observatoře Paranal. „Tak jak je projekt navržen v současné podobě, představuje bezprostřední hrozbu pro některá z nejpokročilejších astronomických zařízení na Zemi, která fungují pod jedním z posledních temných a nedotčených obloh na světě,“ uvádějí vědci.
Podle jejich názoru je Atacama „nejlepším místem na planetě pro astronomii díky svým temným oblohám, stabilní atmosféře a příznivému klima“, což činí „tento cenný přírodní poklad“ nezastupitelným vědeckým zdrojem, který umožnil generacím astronomů rozšířit znalosti lidstva o vesmíru.
Observatoř Paranal je jedním z několika astronomických observatoří v severním Chile a hostí některé z nejmodernějších teleskopů dnešní doby, včetně Velkého Vysokého Teleskopu (VLT). Kromě toho zde bude v budoucnu instalován Obrovský Vysoký Teleskop (ELT), největší optický a infračervený teleskop na světě, který je aktuálně ve výstavbě.
Studie provedená ESO naznačuje, že výstavba megapроектu zvýší světelné znečištění minimálně o 35 % a způsobí řadu dalších dopadů, včetně mikro-vibrací, které pravděpodobně zmaří provoz některých astronomických zařízení a zvýšení atmosférické turbulence.
Vědci ve svém dopise varují, že tyto dopady by „byly devastující pro prstenní oblohy Paranal a pro světovou astronomii.“ „Poškození by se rozšířilo za hranice Chile a ovlivnilo by celosvětovou vědeckou komunitu, která závisí na pozorování prováděných v Paranal pro studium jevů, od vzniku planet až po počátky vesmíru,“ dodávají v dopisu.
Konečně odborníci připomínají, že během posledních šedesáti let „se Chile stalo světovým hlavním městem astronomie“ díky svým „pionýrským zákonům na ochranu temných obloh, veřejným osvětovým iniciativám a stále silnější astronomické komunitě.“
Žádost o komentář byla zaslána chilskému ministerstvu vědy, avšak zatím nebylo obdrženo žádné vyjádření.
V červnu se několik mezinárodních astronomických observatoří spojilo v bezprecedentní alianci a vytvořilo Radu Temných Obloh s cílem chránit oblohy Chile a „koordinovat strategie a konat akce proti postupu světelného znečištění,“ uvedly instituce ve společném prohlášení.
Chile dnes soustředí přibližně 40 % světové schopnosti astronomických pozorování a do roku 2030 se očekává, že tuto kapacitu překročí 60 %.
