Rezoluce o umělé inteligenci a jaderných zbraních
Rezoluce týkající se umělé inteligence a jaderných zbraní byla schválena na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) s širokou mezinárodní podporou, díky iniciativě Mexika. Toto rozhodnutí reaguje na rostoucí obavy mezinárodního společenství ohledně využívání pokročilé umělé inteligence při řízení a potenciálním nasazení jaderných zbraní, což představuje riziko, které může vést k incidentům způsobeným programátorskými chybami nebo autonomními rozhodnutími mimo lidskou kontrolu.
Obavy ohledně umělé inteligence a jaderného nebezpečí
Rezoluce zdůrazňuje nebezpečí spojená s začleňováním umělé inteligence do jaderných platforem. Mezi rizika, která identifikovaly členské státy, patří:
- Potenciál pro programátorské chyby v automatizovaných systémech
- Náhodné detonace v důsledku technických nebo kybernetických selhání
Jak uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí v jeho komuniké 4. prosince, cílem je zajistit, aby i v případě modernizace vojenského vybavení zůstala lidská kontrola jako základní prvek jakéhokoliv rozhodnutí v oblasti jaderné politiky.
Význam lidské důstojnosti
Samotný text komuniké zdůrazňuje důležitost nepřetržité analýzy účinků vojenských technologických inovací z perspektivy, která kombinuje etiku, humanitární pohled a principy mezinárodního práva. Tento postoj klade lidskou důstojnost do centra pozornosti, zejména pokud se jedná o rozhodnutí, která mohou vést k katastrofickým následkům.
México a tradice odzbrojení
Postoj Mexika v rámci OSN je v souladu s dlouhou diplomatickou tradicí země směrem k jadernému odzbrojení. Jedním z klíčových milníků je Smlouva o Tlatelolcu, která byla podepsána 14. února 1967 v hlavním městě Mexika. Tato dohoda, o kterou se zasloužil Alfonso García Robles – nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1982 – se podařilo formulovat regionální závazek k zákazu vývoje, výroby, vlastnictví a zkoušení jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku.
Podle Národního ústavu jaderného výzkumu zdůraznili podepsané země, včetně Mexika, svůj záměr používat jadernou energii výhradně pro civilní a mírové účely. Dohoda také stanovila vznik Organizace pro prosazení mírového použití jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku (Opanal) a ochranu originálního dokumentu v Ministerstvu zahraničních věcí. Mezinárodní dopad Smlouvy o Tlatelolcu byl tak významný, že další regiony se inspirovaly tímto modelem a aplikaovaly ho na své vlastní kontexty.
Dokument byl uznán UNESCO jako dokumentární dědictví světové hodnoty. V současnosti Mexiko garantuje jeho dodržování a funguje jako regionální monitorovací centrum prostřednictvím Opanal.
Rezoluce OSN a další kroky
Iniciativa Mexika na půdě OSN se shoduje s již stanovenou cestou podle Smlouvy o Tlatelolcu a s diplomatickým aktivismem zaměřeným na dosažení světa bez jaderných zbraní. Kromě rezoluce o umělé inteligenci země prosazovala další iniciativy, které byly schváleny Valným shromážděním, mezi nimiž je například:
- Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPAN)
- Humanitární důsledky jaderných zbraní
- Etické imperativy pro svět bez jaderných zbraní
Mexiko v OSN upozornilo na současnou existenci více než 12 tisíc jaderných zbraní, varujíc před katastrofickým humanitárním dopadem, který by jejich použití mělo.
