Evropská žloutenková choroba peckovin nalezena ve švýcarských ovocných kulturách
Nedávná studie, kterou provedl Agroscope, ukázala, že 75 % kulturních porostů meruněk ve Wallisu je postiženo Evropskou žloutenkovou chorobou peckovin, chorobou přenášenou mšicemi, která je způsobena fytoplasmovou nemocí.
Evropská žloutenková choroba peckovin (European Stone Fruit Yellows, ESFY) je způsobena fytoplasmatem Candidatus Phytoplasma prunorum, které napadá části floému rostlin. Tato choroba postihuje meruňky, broskvoně a také kultivované a divoké trnky. Mezi příznaky, které se mohou objevit až po několika letech, patří předčasné rašení listů po zimě, chloróza a svinování listů, produkce malých a špatně vyvinutých plodů, jakož i předčasný opad listů a plodů, což může vést k úhynu stromů. Mšice Cacopsylla pruni a C. crataegi se zdají být spojeny s touto chorobou, přičemž C. pruni je potvrzeným vektorem Ca. P. prunorum, zatímco u C. crataegi existuje podezření na přenos.
Pro kontrolu choroby a prevenci jejího šíření je klíčové lépe porozumět jejímu rozšíření v meruňkových porostech a na divokých hostitelských rostlinách. V rámci studie Agroscope byla zkoumána incidence ESFY v meruňkových parcelách ve Wallisu a výskyt vektorů, kteří tuto chorobu přenášejí.
V roce 2023 bylo analyzováno 80 meruňkových parcel. Z každé parcel byly odebrány dřevní vzorky z 20 stromů a provedly se molekulární analýzy, kterými se fytoplasmata dají prokázat. Kromě toho byly zaznamenány charakteristiky každé parcely: odrůda meruněk, stáří stromů, geografická poloha (oblast, svah/rovina, blízkost lesa), způsob obhospodařování (BIO nebo ÖLN) a ošetření přípravkem Karate Zeon mezi lety 2020 a 2023. Výsledky ukázaly, že choroba byla přítomna v 75 % parcel (60 z 80). Nebyla zjištěna žádná korelace mezi incidencí choroby a zkoumanými vlivy.
Současně byly monitorovány populace mšice C. pruni na dvanácti parcelách s meruňkami a na deseti divokých trnkách, přičemž se mezi březnem a květnem 2023 prováděly týdenní odběry vzorků. U chycených mšic bylo také zkoumáno, zda jsou nositeli fytoplasmatu Ca. P. prunorum.
Na meruňkových stromech bylo zachyceno mnohem méně mšic (pouze 95 chycených hmyzu) než na trnkách (2447 hmyzů). Nebyla zjištěna žádná korelace mezi častostí mšic a nadmořskou výškou. Překvapivě byla většina mšic negativní na nositelství původce choroby (pouze 11 % hmyzů chycených na trnkách a 25 % hmyzů na meruňkových stromech). Tyto výsledky naznačují, že by mohli existovat další vektory této choroby.
Další studie ve spolupráci s kantonem Wallis jsou plánovány, aby lépe prozkoumaly šíření této choroby ve Wallisu, hledaly další potenciální vektory a vyvinuly vhodné strategie pro potírání této choroby.
