Hvězda Magů mohla být opravdu kometou
Výzkum Marka Matneyho, vědce z NASA, podporuje hypotézu na základě starobylých astronomických záznamů z Číny
Po staletí se astronomové snaží dát reálnou tvář tajemné Betlémské hvězdě, nebeskému světlu, které, podle evangelijního příběhu Matouše, vedlo Mágů až k místu narození Ježíše. V průběhu času byly navrženy různé hypotézy: mezi těmi nejznámějšími se objevuje možnost, že se nejednalo o hvězdu, ale o planetární konjunkci, možná mezi Jupiterem a Saturnem. Planetární konjunkce je astronomický jev, při kterém se dva (nebo více) planet objevují na obloze velmi blízko u sebe, z pohledu pozorovatele na Zemi. Je důležité zdůraznit, že blízkost je pouze zdánlivá: planety se totiž ve skutečnosti ve vesmíru nepřibližují; zůstávají vzdálené miliony kilometrů. Je to ve skutečnosti perspektivní efekt způsobený relativním zarovnáním mezi Zemí a příslušnými planetami.
Novější výzkum však přináší audacious a fascinující návrh: Betlémská hvězda by opravdu mohla být kometou. Tento nápad se objevuje ve studii publikované v Journal of the British Astronomical Association, kterou provedl Mark Matney, planetární vědec z NASA, jenž toto studium uskutečnil nezávisle na agentuře. Matney znovu prozkoumal starobylé astronomické záznamy z Číny, v nichž se objevuje popis \“hvězdy koště\“ — tradiční čínský termín pro označení komet — pozorované na jaře 5 př. n. l. Pro Matneyho to není pouze chronologická náhoda.
Než přejdeme k Matneyho studii, je třeba si připomenout, že přesné datum narození Ježíše dosud nebylo jistě stanoveno. Proto vědci navrhují různé intervaly, obvykle mezi 7 př. n. l. a 4 př. n. l. Z toho důvodu se v některých výzkumech o Betlémské hvězdě uvádí rok 5 př. n. l., zatímco jiné hovoří o roku 7 př. n. l. Evangelium podle Matouše říká, že Ježíš se narodil před smrtí Heroda. Herodes zemřel roku 4 př. n. l. Z toho vyplývá, že Ježíš se musel narodit před touto datem, pravděpodobně mezi lety 7 a 4 př. n. l.
Ale zpět k nedávnému studiu. „Myšlenka na kometu – vypráví Matney – mi v hlavě kroužila od dob univerzity, kdy jsem pracoval v planetáriu, které každé prosinec uvádělo představení věnované Betlémské hvězdě. Mnozí tvrdili, že žádný nebeský objekt nemůže na obloze zastavit a zůstat nad určitou lokalitou, ale já jsem si říkal: no, ve skutečnosti jeden ano…“.
Počítá se s kometou dlouhého období, pocházející z Oortova oblaku, obrovské skořápky ledových těles, která se nachází za hranicemi sluneční soustavy. Pokud by takový objekt prolétal velmi blízko Zemi, zhruba na vzdálenost Měsíce, jeho zjevný pohyb na obloze by se mohl zdát téměř immobile po několik hodin nebo dokonce dní, ne-li týdnů. Chování, které by tehdejším pozorovatelům mohlo připadat jako „hvězda, která se zastavila“ nad určitém bodem.
Matney také znovu analyzoval čínské kroniky z roku 5 př. n. l., které překvapivě uvádějí, že ta tajemná „hvězda“ zůstávala přibližně 70 dní ve stejné konstelaci. „Anomální interval: příliš dlouhý pro běžnou kometu, ale možná vysvětlitelný – tvrdí vědec – pokud objekt prolétal téměř v přímém směru k Zemi, čímž by minimalizoval zjevný pohyb.“ Jinými slovy, ta kometární hvězda se blížila k Zemi a jelikož poprvé prolétala blízko Slunci, musela emitovat velké množství ledu, což jí dodávalo jedinečný lesk. Ne všichni jsou však přesvědčeni. Astrofyzik Ralph Neuhäuser z Friedrich Schiller University v Jeně varuje, že starobylé zdroje mohou být nepřesné nebo fragmentární: „Čím více se vracíme zpět v čase, tím obtížnější je interpretace dat,“ vysvětluje. A proto existují různé hypotézy: jedna tvrdí, že Mágové sledovali v roce 7 př. n. l. konjunkci mezi Jupiterem a Saturnem, jiná, že sledovali obzvláště jasnou „novu“ v roce 6 př. n. l. (novy jsou hvězdné výbuchy, které se náhle objevují na obloze a mohou být viditelné měsíce, než ztrácejí svou jasnost). Existuje konečně hypotéza (menšinová), že Mágové sledovali „supernovu“, která se objevila na obloze v roce 4 př. n. l. (supernovy jsou hvězdy, které na konci svého života úplně vybuchují).
Ostatně, „lov“ na Betlémskou hvězdu je již dlouho kluzkým terénem: čím více se hledá přesná shoda, tím více se vzdaluje od historické jistoty. Matney si to uvědomuje. Jeho úmyslem, jak zdůrazňuje, není poskytnout definitivní odpověď na záhadu, která trvá už dva tisíce let, ale ukázat, že specifický typ komety – vzácný, ale možný – by mohl alespoň částečně vysvětlit chování popsané v evangeliu podle Matouše. Na podporu své analýzy navrhuje Frederick Walter, astronom ze Stony Brook University, který studii označuje jako malý, ale užitečný prvek v praxi „forenzní astronomie“, disciplíny, která se snaží rekonstruovat nebeské události minulosti kombinováním starobylých svědectví a moderních modelů: „Nebude to konečné slovo o Betlémské hvězdě – říká – ale jistě představuje důvěryhodný příspěvek.“
