Alfabeto kapustňáků: Nové poznatky o jejich komunikaci
Alfabeta kapustňáků, charakterizovaná tajemnými a mocnými kliknutími, by mohla být mnohem složitější, než se dosud myslelo. Nová studie výzkumníků z Kalifornské univerzity v Berkeley, ve spolupráci s projektem Ceti, neziskovou organizací, která se zabývá komunikací cetaceů, naznačuje, že kapustňáci emitují zvuky velmi podobně, jako my používáme naše samohlásky. Studie, publikovaná v časopise Open Mind, opět potvrzuje, jak sofistikované komunikační systémy tito živočichové používají, které patří mezi nejosvědčenější v živočišné říši.
Studie
Odborníci nazývají „ocáskem“ unikátní sérii kliknutí (hlasový vzor), které tito kytovci vydávají. Například kapustňáci v Karibiku u pobřeží Dominiky často používají sérii dvou pomalých zvuků a tří rychlých: „klik…klik…klik-klik-klik“. V nové studii však výzkumníci objevili dříve neznámý akustický vzor. K tomu, aby analyzovali akustické vlastnosti těchto kliknutí, využili umělou inteligenci, konkrétně generativní adversariální sítě (GAN), což je model strojového učení, který identifikuje vzory v existujících datových sadách a učí se jazyky tím, že je poslouchá a napodobuje, což umožňuje pochopit strukturu zvířecí komunikace. „GAN mohou objevovat slova a významné struktury,“ uvedl autor Gašper Beguš. „Když jsme model navrhovali, ptali jsme se, zda může udělat to samé také u velryb. Ještě potřebujeme výzkumníky k analýze podrobností, ale pomáhají nám zaměřit se na konkrétní směry.“
Alfabeto kapustňáků
Pomocí umělé inteligence objevili výzkumníci, že kapustňáci si vyměňují zvukové nuance podobné samohláskám, zejména analogickým našim A a I, a jejich kombinacím, což se zdá připomínat dialog. Tyto akustické vlastnosti sdílejí podstatné podobnosti se samohláskami u lidí, které se v našem jazyce mohou lišit délkou, časem, frekvencí a trajektorií. Podle autorů mají samohlásky kapustňáků tyto stejné charakteristiky a pokud mají v lidském jazyce význam, je možné, že totéž platí i pro kapustňáky. Jinými slovy, tým naznačuje, že kytovci by mohli používat zvuky podobně jako my používáme naše samohlásky k přenosu významu. „Dříve si výzkumníci mysleli, že komunikace velryb je jakýmsi morseovým kódem,“ vysvětlil Beguš. „Nicméně tato studie ukazuje, že jejich volání jsou spíše jako velmi, velmi pomalé samohlásky. To naznačuje složitost, která se blíží lidskému jazyku.“
Etické důsledky
Ačkoliv ještě plně nechápeme jejich význam, výzkumníci věří, že toto alfabeto kapustňáků je produkováno záměrně a že tito živočichové dokáží rozlišovat zvuky. Nicméně důsledky této studie jdou daleko za pouhou překlady, vyvolávají etické otázky. „Hodně přemýšlíme o tom, co znamená objevení těchto struktur podobných lidským právům,“ uvedl Beguš. „Tento článek vyvolává otázky jako například, co je to jazyk? Existuje něco jedinečně lidského v jazyce? Co to znamená pro práva?“ Jinými slovy, tento výzkum by mohl otevřít cestu k přepracování etických a právních rozdílů, které oddělují lidi a zvířata.
