Anakondas: Obrovské hady a jejich vývojová historie
3. prosince 2025, 14:02 | Čtení: 6 minut
Anakondas patří mezi největší hady na Zemi. Kdy ale vlastně začal jejich vývoj k těmto obrovským rozměrům? Nová paleontologická studie nyní přináší jasnost – a poprvé také jednoznačné fosilní důkazy: Již před 12,4 miliony lety dosáhli předkové dnešních anakond délek přes pět metrů. Studie z Venezuely ukazuje nejen to, jak brzy tento gigantismus vznikl, ale také proč anakondy, na rozdíl od mnoha jiných obřích plazů, zůstaly dodnes tak velké.
Nejtěžší hadi světa
Současné anakondy – zejména zelená anakonda (Eunectes murinus) – jsou i pro zkušené odborníky na plazy impozantní. Mohou vyrost přes 7 metrů a patří tak mezi největší a také nejtěžší hady na světě. Jak ale došlo k tomu, že v Jižní Americe se hadí rod dosáhl tak extrémních rozměrů? Dosud existovaly pouze domněnky: předpokládalo se, že vznikly v miocénu, avšak fosilní nálezy byly nedostatečné a dovolovaly jen málo závěrů o raných tělesných velikostech. V té době také žilo mnoho dalších obřích plazů – od mocných kajmanů po obrovské sladkovodní želvy – které nakonec však vymizely.
Jak staré jsou anakondy?
Výzkumný tým pod vedením Andrésa F. Alfonso-Rojase, Jorge D. Carrillo-Briceña, Rodolfa Sáncheze, Marcela R. Sáncheze-Villagry a Jasona J. Heada si kladl otázku, která zoology a paleontology zaměstnává již desítky let: Jak starý je gigantismus anakond – a jaké environmentální podmínky ho umožnily?
Jejich práce byla zveřejněna 1. prosince 2025 ve vědeckém časopise „Journal of Vertebrate Paleontology“. Základem jsou fosilie z formation Socorro a Urumaco na severozápadě Venezuely. Z tamních sedimentů středního a pozdního miocénu rekonstruovali vědci tělesné délky prehistorických anakond a zařadili je do moderního evolučního stromu.
Fosilní obratle odhalují vývojovou historii
Vědci analyzovali 183 fosilních obratlů minimálně 32 jedinců z celkem 15 lokalit. Sedimentární vrstvy těchto oblastí jsou staré mezi 14,5 a 6,8 miliony let – časové okno, které umožňuje široký náhled na vývoj tělesných velikostí. Pomocí přesných měřicích metod určili rozměry obratlů a použili je v určitých modelech k výpočtu celé tělesné délky.
Fosilní nálezy již přes 4 metry
Analýza ukazuje: Již ve středním miocénu dosahovaly anakondy průměrné tělesné délky 5,2 metru. Rozpětí fosilních nálezů se pohybovalo mezi 4,53 a 5,69 metry – téměř identické s velikostmi mnoha současných dospělých jedinců. Zajímavý je také pohled do mladších vrstev: V pozdním miocénu byly anakondy průměrně o něco menší, asi 3,95 metru. Ale v porovnání s jinými obřími plazy své doby zůstaly ohromně velké.
Proč zůstaly anakondy tak velké?
Tato studie přináší důležitý dílek do evoluční historie tropických plazů. Ukazuje, že anakondy byly již brzy velké – a zůstaly takové, i když se klima a krajina zásadně změnily. Ve středním miocénu pokrývalo obrovské bažinaté Pebas systém široké části Amazonie. Kombinace teplého klimatu a vodnatých biotopů poskytla ideální podmínky pro velké semi-aquatic lovce.
Závěr: Anakondy byly a jsou obři mezi hady
Studie ukazuje přesvědčivě: Anakondy byly v středním miocénu již skutečnými obry – a jsou jimi až do dneška. Tělesné délky přes pět metrů nejsou novým fenoménem, ale starým úspěšným receptem této linie hadů. Zatímco jiní giganti pravěku vymizeli, anakondy si udržely své místo na vrcholu semi-aquatic predátorů. Jejich vývojová historie je příkladem toho, jak stabilní evoluční strategie mohou být – i přes období, která mění celé ekosystémy.
