Analýza trajektorie komety 3I/ATLAS a možné narušení její dráhy
Tým výzkumníků simuloval trajektorii komety 3I/ATLAS, jednoho z nejrychlejších mezihvězdných cestovatelů, a objevili, že by mohla mít ‚setkání‘, které ovlivní její směr. I přes pochybnosti ohledně její „negravitční akcelerace“ by toto setkání mohlo přivést k významnému narušení.
Nová anomálie v trajektorii 3I/ATLAS
Kometu 3I/ATLAS, která se proplétá oblastí sluneční soustavy, nadále fascinují astronomy, a to díky možným změnám, které by mohly ovlivnit její trajektorii. Nedávné orbitální simulace poskytují nové informace o jejím chování, i když stále existují důležité otázky o její negravitční akceleraci. Výzkumníci analyzovali stovky orbitálních modelů vycházejících z statistických klonů 3I/ATLAS, aby předpověděli její minulost a budoucnost.
Možné setkání s Jupiterským polem
Simulace naznačují, že nejvýznamnější gravitační setkání by se mohlo uskutečnit během blízkosti Jupitera v březnu 2026. Komet se v té době bude nacházet blízko Hillovy oblasti velké plynové planety. Odborníci uvádějí, že vzdálenost přibližně 0,355 astronomických jednotek by mohla způsobit významné narušení její dráhy, zatímco interakce s Marsem by měla mnohem menší vliv.
Původ a dráha tohoto mezihvězdného návštěvníka
Dynamická analýza naznačuje, že 3I/ATLAS by mohla pocházet z konstelace Střelce a opustí sluneční soustavu směrem ke Gemini. Autoři studie poukazují na to, že by mohla pocházet z tlustého disku galaxie, oblasti spojené se starými hvězdami, kvůli její vysoké vertikální rychlosti vůči galaktickému rovině. Nicméně potvrzení původu pouze s využitím kinematických údajů je nejisté.
Vědecký význam budoucího sledování komety
Předchozí výzkumy naznačovaly, že tento objekt neměl blízká setkání po dobu 10 milionů let, a dokonce by mohl cestovat osaměle miliardy let, než se dostal do okolí sluneční soustavy. Tato hypotéza posiluje možnost, že pochází z dávného planetárního systému nebo exo-Oortovy mraku, což by vysvětlovalo jeho dlouhou galaktickou pouť.
Autoři práce doporučují zaměřit pozorování komety na data těsně před jejím přiblížením k Jupiteru. Podle jejich výpočtů by sonda Juno mohla být umístěna méně než 0,4 astronomické jednotky od 3I/ATLAS mezi 9. a 22. březnem 2026, což by poskytlo optimální příležitost pro studium její negravitční akcelerace a přesné posouzení účinků gravitačního pole Jupitera na její trajektorii.
Tato studie se stává jedním z nejkomplexnějších zdrojů pro pochopení vývoje 3I/ATLAS předtím, než pokračuje ve své mezihvězdné cestě směrem ke Gemini. Její budoucí odchylka bude záviset na kombinaci gravitačních sil a fyzikálních procesů, které ovlivňují jádro komety, což udržuje vědecký zájem o tento jeden z nejzáhadnějších objektů, které nedávná astronomie detekovala.
