Benteng Alam Tsunami na Jihlavě: Zmenšující se Přírodní Ochrana
Jakarta, CNBC Indonesia – Národní výzkumný a inovační ústav (BRIN) varuje před vážným poškozením přírodního opevnění proti tsunami, které se táhne podél jižního pobřeží Jávy. Struktura, tvořená písečnými výběžky, vznikala tisíce let a sloužila jako hlavní ochrana před nárazy tsunami, nyní se však neustále eroduje v důsledku stále se rozšiřující těžby písku.
Toto varování nedávno sdělil vědec z Geologického výzkumného centra BRIN, Eko Yulianto. Podle něj jde o poškození přírodního opevnění, které není pouze otázkou životního prostředí, ale také se dotýká bezpečnosti milionů obyvatel podél jižního pobřeží Jávy. „Toto přírodní opevnění vzniklo procesem geologických změn během tisíců let. Pokud dojde k jeho poškození, ztratíme nejzákladnější ochranu před tsunami,“ uvedl.
Výzkum BRIN, financovaný v rámci programu Výzkum a inovace pro Indonesia Maju (RIIM) 2025, ukazuje, že písečné výběžky v oblastech Kebumen až Cilacap se vytvořily přibližně před 6 000 lety, kdy byla hladina moře o 3-5 metrů výše než nyní. Tento útvar se vědecky nazývá Teras Moře Holocénu Maximálního (TLHM).
Struktura se táhne asi 40 kilometrů, její výška je 6-13 metrů a nachází se pouhých 400-500 metrů od pobřeží v Kebumen a Purworejo, a postupně se vzdaluje až na 8 kilometrů v oblasti Cilacap.
Různé výšky a vzdálenosti od moře vytvářejí rozdílnou míru rizika tsunami v každé oblasti. Osídlení v Kebumen a Purworejo, které se nachází na výběžku o výšce více než devět metrů nad hladinou moře, je relativně bezpečnější před středně velkými tsunami. „Naopak, oblast Cilacap, která leží v nadmořské výšce od nuly do čtyř metrů, je kvůli své blízkosti k moderní nížině mnohem zranitelnější,“ dodal Eko.
Také zdůraznil, že morfologicky je Cilacap mnohem více ohrožena než Kebumen, protože má nižší terén a je těsněji u moře. Studie BRIN ukazují, že zóna megathrust na jižní Jávě a Nusa Tenggara má potenciál vyvolat silné zemětřesení až o magnitudu 9,6 s cyklem přibližně 675 let. Takové zemětřesení by mohlo vyvolat tsunami, která by pronikla několik kilometrů do pevniny. V tomto scénáři by písečné výběžky sloužily jako první překážka, která by zpomalovala a snižovala energii vln.
„Toto přírodní opevnění je nesmírně důležité pro zadržení síly tsunami, než dosáhnou obytných oblastí,“ uvedl Eko. Přestože má vitalitu, písečné výběžky nyní čelí škodám v důsledku nekontrolované těžby. Eko tuto situaci označuje za velký paradox, protože jiné země musí vynakládat obrovské prostředky na budování umělých ochranných struktur.
Pro srovnání, japonské nábřeží po tsunami v roce 2011 s výškou 12-15 metrů a délkou téměř 400 km stálo 138 bilionů Kč. Pokud by Indonésie měla vytvořit podobnou strukturu, potřebovala by minimálně 14 bilionů Kč, což je 14krát více, než je rozpočet BNPB na rok 2025.
„Zničení písečných výběžků by znamenalo zbavit se poslední ochrany pro lidi. To není jen otázka geologie, ale také otázka humanity,“ zdůraznil Eko. BRIN varuje, že toto přírodní opevnění představuje nevyčíslitelný dar přírody. Struktura, která vznikala tisíce let, může zmizet během několika desetiletí, pokud bude těžba písku pokračovat.
„Záchrana přírodního opevnění proti tsunami není jen otázkou ochrany životního prostředí. Jde o zajištění budoucnosti našich dětí a vnuků,“ uzavřel.
