Brazílie: Slabá dohoda na klimatickém summitu bez konkrétních cílů
Klimatická konference OSN, která se konala v brazilském Belému, skončila s jednodenním zpožděním. I když účastnické země podepsaly dohodu, ekologičtí aktivisté kritizovali, že z dokumentu vypadly klíčové ekologické cíle a chybí mu konkrétní opatření.
Podle analýzy zveřejněné Green Policy Center na platformě „Méně než 1,5 stupně“ se během konferencí vedla hlavní debata mezi progresivními a ropnými zeměmi. Na jedné straně stálo Evropské unie a malé ostrovní státy ohrožené vzestupem hladiny moře, na druhé straně země produkující ropu jako Rusko a Saúdská Arábie a také země jako Indie, které se nechtěly příliš zavazovat. Spojené státy se konference vůbec nezúčastnily.
Evropská unie na jednáních překvapivě důrazně zdůraznila důležitost snižování emisí, na čemž se potichu shodovala také Čína. EU dokonce naznačila, že by mohla zablokovat konečné přijetí dohody, pokud do ní nebudou zařazena opatření týkající se vystupování z fosilních paliv a globálního snižování emisí.
Na loňské klimatické konferenci v Baku se vyspělé země zavázaly, že od roku 2025 budou každý rok podporovat klimatické akce rozvojových zemí částkou minimálně 300 miliard dolarů, s cílem do roku 2035 tuto částku navýšit na 1300 miliard dolarů. Chudší země nyní požadovaly, aby se v rámci této částky trojnásobně zvýšily prostředky na přizpůsobení a aby bohaté země poskytly jasné platby na několik napřed.
EU usilovala o to, aby se do dokumentu zahrnula konkrétní opatření na postupné omezování fosilních paliv, což však mnohé státy odmítly. Tím pádem se do závěrečného dokumentu dostala pouze obecná prohlášení.
Na konferenci se také dohodlo, že další klimatická konference se uskuteční v roce 2026 v Turecku, a její politický proces povede Austrálie.
