Číslo šedesát sedm: Fenomén Generace Z
Matematika nebude nikdy mým oborem, stejně jako zpíval Venditti v minulém století. Bohužel, musím dodat. Jaký fascinující je svět čísel? A jaké velké vzrušení zažila člověk v gymnáziu, když mu fungovaly rovnice? Z podobného důvodu, aniž bych tomu zcela rozuměl, hltám knihy Carla Rovelliho, od první Krátkých lekcí fyziky až po poslední O rovnosti všech věcí.
V zemi, kde se málo čte a 4 dospělí ze 10 trpí funkčním analfabetismem, mě uklidňuje, že tyto vzdušné brožury o kvantové fyzice a relativitě vedou žebříčky prodeje knih. Na této úrovni je mysl opravdu „úžasem a závratí“; matematické myšlení se stává metafyzickým, věda a filozofie se prolínají, čísla se stávají kombinací, která otevírá dveře neznámému a, pro ty, kteří v to věří, i k božskému. Klesajíc o mnoho schodů dolů, matematika je také skvělý byznys pro výrobce bestsellerů jako Dan Brown: číslo Phi, neboli „zlaté číslo“ 1,618, je klíčovým prvkem, kolem kterého se točí Šifra mistra Leonarda. Nevím, jak dopadne Poslední tajemství, méně vzrušující než předchozí: je však pravda, že díky známé „Fibonacciho posloupnosti“, kde součet dvou sousedních členů je roven následujícímu členu – a kdo chce rozumět, ať se snaží – si dobrý Dan skvěle žije na vrcholu prodejů s více než 200 miliony prodanými výtisky po celém světě.
Tento krátký literární odskok jen k tomu, abych řekl, že nyní, jako zvědavý starší muž, jsem zjistil, že Generace Z má své vlastní „zlaté číslo“. Je to šedesát sedm, 67, které Dictionary.com právě korunovalo „slovem roku“. Zdá se, že six-seven je nejvíce virální meme posledních měsíců. Podle toho, co čtu, vzniklo z verše písně rappera Skrilly, jehož existence mi byla neznámá. Přesto se toto číslo rozšířilo po všech sociálních sítích planety. Více než dva miliony příspěvků jej využívají jako hashtag, mladí lidé je křičí z tribuny fotbalových a basketbalových zápasů, studenti to křičí ve škole, 6. a 7. listopadu McDonald’s v Emirátech prodával 7 McNuggets v krabičkách po 6 kusech, v epizodě South Parku učitelé to zakazují, protože se to podobá satanistickému symbolu.
Podivuhodné je, že nikdo přesně neví, co six-seven skutečně znamená, a proč ho tolik mladých využívá tak posedle a v tak různých příležitostech. V The New Yorker se Joshua Rothman ptá, zda to číslo není jakýsi „mozkový hnus“, podle vzorce Oxford University Press: tedy výraz, který na první pohled nic neznamená, ale nakonec získává hluboký smysl. Kdo ví, možná ano. Ale jaký je ten „hluboký význam“? Možná žádný, a tedy všechny významy. Steve Johnson, vedoucí Dictionary Media Group, tvrdí, že 67 je „sociální signál“: mladí lidé, kteří ho používají, neopakují meme, ale vyjadřují pocit. To mě přesvědčuje. Jako všechna čísla, i six-seven skrývá tajemství: osamělost. Osamělost civilizace propojené, která „sdílí“ všechno, ale nedokáže nic komunikovat.
