Člověk je přizpůsoben přírodě, ne městům, tvrdí antropologové
Nový článek evolučních antropologů Colina Shawa (Univerzita v Curychu) a Daniela Longmana (Loughborough University) argumentuje, že moderní život překonal lidskou evoluci. Studie naznačuje, že chronický stres a mnoho moderních zdravotních problémů jsou výsledkem evolučního nesouladu mezi naší biologickou přizpůsobivostí k přírodě a industrializovanými prostředími, ve kterých nyní žijeme.
V průběhu stovek tisíc let se lidé přizpůsobili nárokům života lovců a sběračů – vysoké mobilitě, přerušovanému stresu a úzké interakci s přírodním prostředím. Industrializace však transformovala lidské prostředí za pouhé století tím, že přinesla hluk, znečištění vzduchu a světla, mikroplasty, pesticidy, neustálou senzorickou stimulaci, umělé světlo, zpracované potraviny a sedavý životní styl.
„V našich předcích prostředích jsme byli dobře přizpůsobeni, abychom se vypořádali s akutním stresem a unikli nebo se postavili predátorům,“ vysvětluje Colin Shaw, který vede výzkumnou skupinu pro evoluční ekologickou fyziologii (HEEP) spolu s Danielem Longmanem. „Lev se občas objevil a museli jste být připraveni se bránit – nebo utíkat. Klíčové je, že lev po chvíli odešel.“
Dnešní stresory – doprava, požadavky v práci, sociální média a hluk – aktivují stejné biologické systémy, ale bez vyřešení nebo zotavení. „Naše tělo reaguje, jako by všechny tyto stresory byly lvy,“ říká Longman. „Ať už je to obtížná diskuze se šéfem nebo hluk z dopravy, váš stresový systém je stále stejný, jako byste čelili lvu za lvem. Výsledkem je, že máte velmi silnou reakci z vašeho nervového systému, ale žádné zotavení.“
Zdraví a reprodukce pod tlakem
Ve své recenzi Shaw a Longman syntetizují důkazy naznačující, že industrializace a urbanizace oslabují evoluční způsobilost člověka. Z evolučního hlediska úspěch druhu závisí na přežití a reprodukci. Podle autorů bylo obojí negativně ovlivněno od průmyslové revoluce.
Upozorňují na klesající globální plodnost a rostoucí hladiny chronických zánětlivých onemocnění, jako jsou autoimunitní choroby, jakožto na příznaky, že industrializovaná prostředí mají biologický dopad. „Existuje paradox, ve kterém jsme na jedné straně vytvořili obrovské bohatství, pohodlí a zdravotní péči pro mnohé lidi na planetě,“ říká Shaw, „ale na druhé straně některé z těchto průmyslových úspěchů mají škodlivé účinky na naši imunitní, kognitivní, fyzickou a reprodukční funkci.“
Jedním dobře zdokumentovaným příkladem je globální pokles počtu a pohyblivosti spermií pozorovaný od 50. let 20. století, který Shaw spojuje s environmentálními faktory. „To je považováno za spojeno s pesticidy a herbicidy v potravinách, ale také s mikroplasty,“ dodává.
Návrh prostředí pro pohodu
Vzhledem k tempu technologických a environmentálních změn biologická evoluce nemůže držet krok. „Biologická adaptace je velmi pomalá. Dlouhodobé genetické adaptace jsou multigenerační – od desítek po stovky tisíc let,“ říká Shaw.
To znamená, že nesoulad mezi naší evoluovanou fyziologií a moderními podmínkami se pravděpodobně nevyřeší přirozeně. Místo toho, jak vědci argumentují, musí společnosti učinit opatření, aby tyto efekty zmírnily, a to přehodnocením svého vztahu k přírodě a navržením zdravějších, udržitelnějších prostředí.
Podle Shawa vyžaduje řešení nesouladu jak kulturní, tak environmentální přístupy. „Jedním z přístupů je zásadně přehodnotit náš vztah s přírodou – považovat ji za klíčový zdravotní faktor a chránit či regenerovat prostory, které připomínají ta z naší minulosti lovců a sběračů,“ říká. Dalším je navrhnout zdravější a odolnější města, která zohledňují lidskou fyziologii.
„Náš výzkum může identifikovat, jaké podněty nejvíce ovlivňují krevní tlak, srdeční frekvenci nebo imunitní funkci, a předat tyto znalosti rozhodovacím orgánům,“ vysvětluje Shaw. „Musíme zlepšit naše města – a zároveň regenerovat, hodnotit a trávit více času v přírodních prostorech.“
