Co se stane, když překročíme rychlost světla?
Otázka, kterou vznesl třináctiletý chlapec z Mumbaje, znovu otevřela diskusi o základech astrofyziky: „Co se stane, když budeme cestovat dvojnásobnou rychlostí světla?“ Odpověď matematického filozofa Šamperana stanovila jasné hranice naší představivosti o cestování.
Proč nemůžeme překonat rychlost světla?
Podle jeho vyjádření není možné, aby jakýkoliv objekt s hmotností, včetně lidí, překročil rychlost světla. Důvod je velmi jednoduchý, ale nezpochybnitelný. „Pro urychlení jakéhokoli hmotného objektu na rychlost světla by bylo zapotřebí nekonečného množství energie. Ale všechny známé zdroje energie jsou omezené. Dokud nenajdeme obrovské zdroje energie, nikdy nedosáhneme rychlosti světla.“
Existují rychlejší částice?
A co když by skutečně existovaly částice, které by překonaly rychlost světla? Vědecký svět spekuluje o fiktivních částicích zvaných tachyony. Tachyony by měly „fiktivní hmotnost“ a pokud by existovaly, měly by neustále cestovat rychleji než světlo. Stejně jako běžné hmotné objekty, ani tachyony by nemohly zpomalit na rychlost nižší než světlo.
Jak by mohla vypadat časoprostorová cesta?
Podle některých fyziků by hypotetické tachyony mohly také umožnit cestování zpět v čase. Proto bývají spojovány se sci-fi filmy a literaturou na téma cestování časem.
Jak vesmír překonává rychlost světla?
Je překvapující, že samotný vesmír překonává pravidlo rychlosti světla. Jak se vesmír neustále rozšiřuje, jeho celková rychlost expanze technicky překračuje rychlost světla. Například na určité vzdálenosti od pozorovatele se vesmír rozpíná rychlostí více než 68 km za sekundu.
Jak fungují červí díry?
Existuje způsob, jak cestovat na dlouhé vzdálenosti bez překročení rychlosti světla v krátkém čase? Jedním z návrhů jsou červí díry. Tyto struktury by mohly sloužit jako zkrácené cesty mezi jakýmikoli dvěma body ve vesmíru. Například, pokud bychom použili červí díru k dosažení hvězdy vzdálené 4,5 světelného roku, mohli bychom se k ní dostat během několika hodin. Ačkoliv jsou červí díry stále teoretické, fyzikální modely zatím nepopírají jejich možnou existenci.
Závěr
Jak rychle by musel cestovat kapitán Kirk (slavná postava sci-fi) na své rychlé raketě, aby dosáhl dalšího hvězdného systému? Podle astronoma SETI Setha Shostaka by to trvalo miliony let. Proto se sci-fi příběhy snaží najít způsoby, jak prolomit rychlost světla pomocí konceptů, jako je bublina časoprostoru, aby umožnily dlouhodobé mezihvězdné cesty.
