COP30: Nové dohody a kontroverze v boji proti změně klimatu
V Madridě byla na 30. konferenci stran v rámci Organizace spojených národů o změně klimatu (COP30) schválena dohoda známá jako Global Mutirão – Globální spolupráce. Tento dokument, zaměřený na snížení používání fosilních paliv, nicméně neobsahuje jasné závazky ani cíle.
Prezident Brazílie, Luiz Inácio Lula da Silva, v prohlášení po oznámení dohody zdůraznil, že „věda vítězí“ a „multilateralismus zvítězil“. V kontextu převyšování teploty o 1,5°C nad předindustriálními úrovněmi prohlásil, že mezinárodní společenství mělo na výběr: pokračovat nebo se vzdát. „Zvolili jsme první možnost,“ uvedl.
Dohoda byla dosažena po intenzivních nočních jednáních, která skončila v sobotu ráno v Belému. Obsahuje pokroky v adaptaci, financování a pravidlech transparentnosti, avšak rozhodnutí, která měla být učiněna na této konferenci, jsou odložena na rok 2026.
Po vyhlášení dohody vyjádřily některé delegace, včetně Evropské unie a Kolumbie, svoji nespokojenost s tím, co považují za nedostatek dialogu ze strany předsednictva. Předseda COP30, André Corrêa do Lago, se k tomu vyjádřil a přerušil plenární zasedání kvůli námitkám řady delegací.
Kolumbie obhajovala potřebu jasných cílů a časového plánu pro ukončení používání fosilních paliv. Ministryně životního prostředí a udržitelného rozvoje Kolumbie, Irene Vélez-Torres, zdůraznila, že „Kolumbie nepřijme text, který popírá vědu a brání splnění cíle 1,5 C“.
Po obnovení plenárního zasedání Corrêa do Lago potvrdil schválení dokumentů dohodnutých přes noc, přestože existovaly námitky. „Omlouvám se, že jsem si nevšiml žádostí o slovo. Jako mnozí z vás jsem nespal a pravděpodobně to nepomohlo,“ dodal.
DEFORESTACE A FOSILNÍ PALIVA
Corrêa do Lago oznámil, že připraví dva plány: jeden na zvrácení odlesňování a druhý na přechod od fosilních paliv. Tento rámec je dobrovolný, avšak během českého předsednictví COP budou tyto otázky prioritou agendy.
První konference na vysoké úrovni se uskuteční v dubnu v Kolumbii a zaměří se na snižování používání fosilních paliv.
GLOBAL MUTIRÃO
Text „Global Mutirão: Spojení lidstva v globální mobilizaci proti změně klimatu“ navrhuje urychlení implementace Pařížské dohody a zdůrazňuje urgentnost rychlého snižování emisí. Upozorňuje na důležitost rovnosti, lidských práv a multilateralismu a varuje před významnými mezerami v oblasti financování opatření proti změně klimatu.
Tento dokument byl přijat 194 zeměmi, což je považováno za úspěch navzdory aktuálním geopolitickým turbulencím. Plánuje se zdvojnásobit financování na přizpůsobení, avšak cíl na dosažení 120 miliard dolarů ročně byl odložen o pět let, do roku 2035.
Na závěr nedošlo k zmínce o konkrétních opatřeních týkajících se fosilních paliv, což je důsledkem silného odporu zemí produkujících ropu, jako je Saúdská Arábie.
DALŠÍ DŮLEŽITÉ DOHODY
Dalším důležitým dohodou, která byla přijata s podporou 90 zemí, byl plán pro přechod k ekonomice bez fosilních paliv, který není součástí finální dohody. Tuto iniciativu podpořil Brazílie s klíčovou pomocí Kolumbie.
Také byl přijat druhý plán boje proti odlesňování, který získal podporu dalších 90 zemí, avšak jeho absence ve finální dohodě představuje významnou ztrátu, neboť konference se konala v Belému uprostřed Amazonie.
Jedním z důležitých dohodnutých bodů bylo vytvoření Mechanismu pro spravedlivý přechod, který podporuje spravedlivý přechod k zelené ekonomice a chrání práva všech obyvatel, zejména pracovníků, žen, domorodců a osob afrického původu.
Výkonný tajemník OSN pro změnu klimatu, Simon Stiell, upozornil na to, že dohoda představuje „politické a tržní signály“ tváří v tvář „turbulentním politickým vodám“.
Na závěr generální tajemník OSN, António Guterres, ocenil dosaženou dohodu „na prahu Amazonie“, což je důkazem toho, že „multilateralismus žije“. Poznamenal, že COP30 nezískala vše potřebné, ale že je důležité pokračovat s větší ambicí a solidaritou.
