Čtyři fáze obnovy mozku v životě: V jaké fázi se nacházíte?
(ČTK) – Výzkum Univerzity v Cambridgi odhalil, že mozek prochází čtyřmi silnými fázemi „obnovy“ ve věku 9, 32, 66 a 83 let, což přináší hluboké změny v poznání, emocích a schopnosti zpracovávat informace.
Lidský mozek se nevyvíjí v pravidelném křivkovém průběhu od narození až do smrti. Naopak prochází čtyřmi zásadními fázemi „obnovy“ ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Toto je závěr z rozsáhlého výzkumu provedeného Univerzitou v Cambridgi, který byl uveřejněn v časopise Nature Communications a přináší nový pohled na biologickou cestu mozku.
Dosud vědci věřili, že vývoj mozku probíhá plynule. Nový výzkum však ukazuje, že nervová síť člověka prochází silnými fázemi rekonstrukce, které mohou být považovány za obraty v intelektuálním a emocionálním životě.
Dr. Alexa Mousley, neurovědkyně z MRC Brain Science Unit na Univerzitě v Cambridgi, uvedla, že každá fáze reorganizace je spojena se změnami ve výkonnosti mozku. Může to být doba, kdy mozek pracuje na vrcholu svých sil, nebo naopak moment, kdy je nejvíce zranitelný.
První obnova: Kolem 9 let
Od narození do věku 9 let mozek funguje ve stavu „supervývoje“. Je to období, kdy se vytváří miliony nových synapsí a rychle se rozšiřuje bílá hmota. Přesto efektivita přenosu informací klesá. Vědci vysvětlují, že malé děti dávají přednost budování místních sítí, podobně jako vytváření malých, ale hustých obytných oblastí, spíše než dlouhých a efektivních dopravních tras. Když dosáhnou 9 let, výskyt pubertálních hormonů se shoduje s první nervovou změnou. Mozek začíná přecházet od lokální struktury k lepší integraci mezi vzdálenými oblastmi.
Druhá obnova: Kolem 32 let
Od 9 do 32 let mozek prochází obdobím silného vylepšení. Spojení se zkracují, stávají se rychlejšími a efektivnějšími. Je to fáze, kdy mozek dosahuje optimální výkonosti, má flexibilitu a specializaci, což umožňuje lidem rychle se učit, multitaskovat a zpracovávat informace s vysokou přesností. Výzkumný tým uvádí, že po dosažení 32 let dosahuje tento optimalizační proces svého vrcholu. Mozek přechází do období stabilního dospělosti, kde je nervová struktura stabilnější. Mnoho charakterových rysů a kognitivních schopností se od tohoto období stabilizuje, což odpovídá dlouhodobým pozorováním v psychologii dospělosti.
Třetí obnova: Kolem 66 let
Po dosažení 32 let přechází mozek do období trvalého klidu. Od dospělosti do přibližně 66 let klesá schopnost integrace mezi vzdálenými oblastmi, zatímco lokální připojení roste. To připomíná, jak mozek zužuje svou komunikační síť a dává přednost „okresům“ blízko sebe namísto udržování širokých sítí. Toto je nejstabilnější období, ale také doba, kdy se zvyšuje riziko kognitivního úpadku. Po dosažení 66 let začíná bílá hmota ztenčovat v důsledku biologického stárnutí, což oslabuje efektivnost přenosu informací. V tomto období je mozek náchylnější k onemocněním, jako je vysoký krevní tlak, mrtvice nebo demence.
Čtvrtá obnova: Po 83 letech
Od 83 let se mozek dostává do fáze pozdního stárnutí. Nervová síť se již nežije, ale soustředí se na určité centrální oblasti pro udržení aktivity. Oblasti jako okcipitální a parietální laloky si zachovávají vysokou propojenost, zatímco mnohé jiné oblasti vykazují výrazný pokles. To naznačuje, že zdroje propojení mozku jsou vyčerpány a pouze nejdůležitější oblasti nadále vykonávají koordinační funkce.
Podle profesora Duncana Astlea, spoluautora výzkumu, porozumění těmto čtyřem biologickým obratům může pomoci objasnit, proč se některé neurologické poruchy nebo psychické problémy často soustředí na určité body v životě. To otevírá perspektivy pro zlepšení časné diagnostiky, rané intervence a navržení vhodných léčebných metod podle věku. Dr. Katya Rubia z King’s College London tvrdí, že získání normy struktury mozku v jednotlivých fázích může lékařům umožnit přesněji rozpoznat abnormality v porovnání s tradičními přístupy. Nicméně, výzkumný tým zdůrazňuje, že vzorek výzkumu se převážně skládá z bělochů a lidí s typickou nervovou sítí, takže je třeba provést další zkoumání u různých populací pro komplexnější pohled.
