Eruzione vulkánu Hayli Gubbi v Etiopii: Co nám ukazuje o sopečných systémech?
Eruce vulkánu Hayli Gubbi v Etiopii, která nastala po více než 12 000 letech nečinnosti, překvapila mnoho lidí a nabídla důležitou příležitost lépe pochopit, jak fungují vulkanické systémy a jak může být jejich zdánlivý klid klamný. Tento jev opět upozorňuje na dynamickou a nepředvídatelnou povahu magmatických systémů, které se mohou aktivovat i po velmi dlouhých přestávkách.
Podle analýzy profesora Gina Mirocleho Crisciho, emeritního profesora geologie a bývalého rektora Kalábrijské univerzity, vyvstává jasný obrázek: sopky nenásledují rigidní vzory. Označení „dormantní sopka“ se proto jeví jako zavádějící. I tichý systém může skrývat hluboké pohyby, které nejsou viditelné na povrchu. Bezpečnost nespočívá v zjevném klidu, ale v neustálém sledování a schopnosti správně monitorovat a interpretovat signály Země.
Je erupce v Etiopii po 12 000 letech skutečně překvapivá?
„Ne, příliš ne. To, co nás překvapuje, je jen to, že sopka nebyla sledována: oblast je vzdálená a pouštní, a proto případné předchozí signály nebyly zaznamenány. Je to prakticky neobydlená oblast, zcela bez osídlení, a proto byla málo monitorována,“ říká Crisci.
Je zvláštní, že sopka erupuje po tisících letech nečinnosti?
„Ne. Existuje mnoho sopek, které eruptovaly po dlouhých obdobích klidu. To, že ‚mlčely‘ po dlouhou dobu, jim umožnilo akumulovat velké množství energie, což činí erupci výbušnější,“ dodává odborník.
Zavádějící terminologie „dormantní“ nebo „mrtvé“ sopky
„Je důležité rozlišovat. Dormantní sopka není mrtvá sopka: může být klidná, tedy aktivní pod povrchem, ale bez zjevných projevů. I v takovém případě může uvolňovat minimální množství plynů, generovat drobné zemětřesení a pomalu akumulovat magma a energii. Sopky jako Albano, byť tiché, jsou jen klidné. Skutečně mrtvá sopka již nevykazuje žádné signály, žádné plyny, žádné deformace, žádnou seismickou aktivitu,“ zdůrazňuje.
Opatření na sledování sopky
„Takže dormantní sopka rozhodně neznamená, že nebezpečí pominulo. Sopka může ‚dobíjet‘ po staletí nebo tisíciletí a pak nečekaně eruptovat, jako se to stalo u Vesuvu v roce 79 n. l., kdy Římané neměli ani tušení, že je to sopka. Z tohoto důvodu tichá sopka nemusí být vždy bezpečná,“ varuje Crisci.
Existují v Itálii podobné sopky jako etiopská?
„Nejpodobnější je Etna, která obvykle produkuje lávové proudy, ale v minulosti také doprovázela exploze. Stejný typ chování může nastat u sopek v africkém riftu,“ vysvětluje.
Proč byla erupce výbušná?
„Protože sopka zůstávala v klidu po velmi dlouhou dobu. Dlouhé období odpočinku umožňuje akumulaci tlaků a plynů. Jakmile tlak překročí odolnost hornin, dojde k explozi. Je možné, že v případě dalších aktivit mohou být erupce spíše lávové proudy,“ naznačuje odborník.
Které italské sopky vyžadují zvláštní pozornost?
„Nejvíce sledovaným je systém Campi Flegrei, supervulkán, který vykazuje: šíření zemětřesení, zvedání půdy a emisí plynů. Není jisté, že se chystá erupce, ale tyto jevy vyžadují stálé sledování. Nejpravděpodobnější hypotéza je, že teplo ze spodní oblasti zahřívá podzemní vodu, což způsobuje její expanze a způsobuje drobná zemětřesení. Tento jev je typický pro aktivní vulkanické oblasti, ale není to jistý důkaz nadcházející erupce,“ komentuje.
Jsou v Středomoří nebezpečné podvodní sopky?
„Na jihu Tyrrhenského moře se formuje jakási ‚nová oceán‘, expanzní pánev, která na mnohem menším měřítku připomíná to, co se dělo u Atlantiku či Pacifiku. Když se mořské dno otevírá a ztenčuje, podél zlomu se vyvíjí řetěz sopek: v Tyrrhenském moři je jich více než deset. Je to ten stejný systém, který vytvořil Aeolské ostrovy. Nejpůsobivější je Marsili, obrovská sopka dlouhá 70 km a vysoká přibližně 3000 m,“ uzavírá Crisci.
Mohou erupce podvodních sopek generovat tsunami?
„Erupce sama o sobě obvykle nezpůsobuje tsunami. Nebezpečí může vyplývat z podmořských sesuvů: erutivní materiály se hromadí na svazích sopky, zemětřesení může způsobit jejich ‚skluz‘, sesuv posune velké objemy vody a vygeneruje tsunami. V Tyrrhenském moři bylo za posledních 2000 let zaznamenáno čtyři takové události,“ uzavírá odborník.
