Extrémní horko a jeho hrozba pro lidskou existenci
Myšlenka, že extrémní teplo by mohlo jednoho dne způsobit masové vymírání a ukončit dominanci lidí a dalších savců, se může zdát jako něco z vědeckofantastického filmu. Nové nálezy však naznačují, že planeta by mohla čelit této krizi, pokud se kontinenty spojí do jediné pevninské masy. Někteří výzkumníci tvrdí, že by to mohlo být první vymírání svého druhu od doby, kdy zmizeli dinosauři.
V nedávné studii využili vědci výkonné klimatické modely, aby ukázali, jak by budoucí superkontinent nazývaný Pangea Ultima mohl změnit globální podmínky. Prognózy naznačují mnohem teplejší a sušší prostředí s omezenými možnostmi pro přežití.
Tato práce, vedená Dr. Alexandrem Farnsworthem, vedoucím výzkumným pracovníkem na univerzitě v Bristolu, zkoumala pohyb tektonických desek, sluneční změny a úrovně skleníkových plynů. Geologové dlouho tvrdili, že kontinenty Země se postupně přemisťují v průběhu času. Pangea Ultima je název hypotetického superkontinentu, který by mohl vzniknout za miliony let.
Pokud se to stane, mnoho terénu by se nacházelo daleko od ochlazujících vlivů oceánu, což je situace známá jako efekt kontinentálnosti. „Nově vzniklý superkontinent by účinně vytvořil trojitou hrozbu, zahrnující efekt kontinentálnosti, teplejší slunce a více CO2 v atmosféře, což by vedlo k zvyšující se teplotě většiny planety,“ vysvětlil Dr. Farnsworth.
Jedním z faktorů je rozsáhlá pevninská masa, která uvězňuje oblasti v spalujících interiérech. Dalším faktorem je, že slunce se bude s časem zesvětlovat, což zajistí silnější radiaci. Sopečná činnost přidává více oxidu uhličitého do směsi, což dále zahřívá atmosféru. „Rozšířené teploty mezi 40 až 50 °C, a dokonce i větší denní extrémy, kombinované s vysokou úrovní vlhkosti, by nakonec podepsaly náš osud,“ dodal Dr. Farnsworth.
„Lidé – spolu s mnoha dalšími druhy – by vymřeli kvůli neschopnosti zbavit se tohoto tepla prostřednictvím pocení a ochlazení svých těl.“ S tím, že se očekává, že slunce vydává asi o 2,5 % více radiace, a že superkontinent bude umístěn převážně v horkých a vlhkých tropických oblastech, by se mnoho části planety mohlo potýkat s teplotami mezi 40 až 70 °C.
Vědci poznamenávají, že savci historicky odolávali změnám teploty, někdy tím, že si v chladných klimatických podmínkách vyrostli silnější srst nebo využívali hibernaci. Nicméně trvalé teplo je těžší uniknout, jelikož pocení je klíčové pro chlazení těla. Jak teploty rostou, savci nemohou dlouho regulovat teplo bez přístupu k chladnějším útočištím a spolehlivým zdrojům vody.
Nálezy studie naznačují, že pouze 8 % až 16 % země na budoucím superkontinentu by zůstalo v snesitelném rozmezí. Sucho situaci zhoršuje tím, že omezuje dodávky vody a snižuje vegetaci. S tolika územím se měnícím na aridní území by se hledání potravy a hydratace stalo náročným úkolem.
„Je zásadně důležité nezapomínat na naši současnou klimatickou krizi, která je výsledkem lidských emisí skleníkových plynů,“ varovala spoluautorka Dr. Eunice Lo, výzkumná pracovnice v oblasti změny klimatu a zdraví na univerzitě v Bristolu. „I když předpovídáme neobyvatelnou planetu za 250 milionů let, již dnes zažíváme extrémní teplo, které škodí lidskému zdraví. Proto je zásadní dosáhnout nulových emisí co nejdříve.“
V posledních desetiletích se teploty zvyšují a zatěžují zdroje. Horka ohrožují plodiny, narušují energetické sítě a vystavují komunity riziku. Mnozí volají po rychlejších krocích v oblasti emisí, aby se zabránilo ještě tvrdším podmínkám. Někteří odborníci věří, že účinné politiky a veřejné povědomí by ještě mohly zmírnit nejhorší krátkodobé škody.
Projekce ve studii používaly tektonické a oceánské chemické modely pro měření úrovní oxidu uhličitého. Vyšší sopečná činnost v nadcházejících eonech naznačuje nárůst z aktuálních hodnot nad 600 částic na milion. Takto zvýšené koncentrace by vytvořily podmínky nepřátelské pro mnoho organismů. Skleníkové plyny by se hromadily a zachycovaly více tepla v atmosféře. Tento zpětný cyklus zesiluje oteplování, což činí přežití stále obtížnějším na planetě s minimálním oceánským vlivem.
„Myslíme si, že CO2 by mohl vzrůst z přibližně 400 částic na milion dnes na více než 600 částic na milion za mnoho milionů let v budoucnosti,“ uvedl profesor Benjamin Mills z univerzity v Leedsu. „Samozřejmě to předpokládá, že lidé přestanou spalovat fosilní paliva, jinak uvidíme tyto čísla mnohem dříve.“
Mnohé epochy historie Země skončily v těžkých ztrátách biodiverzity. Přibližně před 443 miliony lety došlo během ordovické-silurské vymírání k úbytku mořských habitatů, což vedlo k odstranění přibližně 85 % mořského života. Okolo 360 milionů lety pozdní devon zničil až 75 % druhů. Následovalo permian-triasové vymírání přibližně před 252 miliony lety, které vymazalo více než 90 % mořských druhů a 70 % na souši. Přibližně před 200 miliony lety masivní erupce vedly k vymírání trias-juraského, které snížilo počet druhů o přibližně polovinu. Před zhruba 66 miliony lety náraz asteroidu ukončil neptačí dinosaury během křídového-paleogenního vymírání, což vedlo k vymření přibližně 75 % všech druhů.
Tato analýza také rozšiřuje způsob, jakým vědci hodnotí exoplanety. Pokud se kontinenty spojí, může teplota na planetě vzrůst, i když je svět v tzv. obyvatelné zóně. Výzkumníci se domnívají, že jiné planety by mohly čelit obdobným posunům, kde by seizmický pohyb a sluneční intenzita zvyšovaly teploty. Rychlost rotace a chemie vzduchu by mohly dále ovlivnit obyvatelnost.
„Tato práce také zdůrazňuje, že svět uvnitř tzv. ‚obyvatelné zóny‘ sluneční soustavy nemusí být nejvhodnější pro lidi v závislosti na tom, zda jsou kontinenty rozptýlené, jak tomu je dnes, nebo v jedné velké pevninské masy,“ uzavřel Dr. Farnsworth. „Porozumění těmto konfiguracím může vést experty, kteří hledají prostředí podporující život mimo Zemi.“
Dnes už vidíme dopad klimatického stresu na naše zdroje a zdraví. Vědci nás varují, že vyšší teploty a extrémnější povětrnostní jevy by se mohly stát normou, pokud nedokážeme řídit naše emise. Ačkoliv vyhlídka na vzdálený zánik superkontinentu může vypadat vzdáleně, podtrhuje to důležitost podniknutí smysluplných kroků již nyní.
