Fascinující fenomén komety 3I/ATLAS: Přírodní nebo technologický objekt?
Podle geofyzika profesora Bojko Rangelova je pravděpodobnost, že objekt je přírodní, 83 % a že je technologického původu pouze 17 %. Kometa 3I/ATLAS, objevující se v roce 2025, se stala středem zájmu vědců, médií a veřejnosti, a diskutují se o ní teorie, které sahají od jejího přírodního původu po spekulace o mimozemských civilizacích.
To, co tuto kometu činí tak zajímavou, je její chování. Byla zaznamenána v červenci, ale nyní roste zájem o ní jako lavina. Je to však skutečně kometa, nebo je to objekt vyvinutý nějakou cizí technologickou civilizací, která sleduje, co se děje v naší sluneční soustavě?
Podivné chování tohoto objektu vygenerovalo miliony diskuzí na sociálních sítích po celém světě. Vzbudilo to značnou pozornost poté, co NASA, z důvodu rozpočtových problémů, nebyla schopna poskytnout včasné údaje. V důsledku toho se objevily konspirační teorie, které vyvrcholily naléháním amerických kongresmanů na okamžité informace a vysvětlení. Dokonce do debaty zasáhl miliardář Elon Musk, který varoval před možností, že by tento objekt mohl představovat potenciální hrozbu pro Zemi.
V současnosti se vědci snaží zjistit, jak užitečné by mohly být informace získané od tohoto objektu. Podle nedávného výzkumu Ruska se ukázalo, že 3I/ATLAS se k Zemi přiblížil na méně než 300 milionů kilometrů a denně zkracuje vzdálenost o 2 miliony kilometrů. Očekává se, že kometa dosáhne nejbližšího bodu k naší planetě 19. prosince, i když bude stále v bezpečné vzdálenosti od 269-270 milionů kilometrů.
Na toto pozadí se připojil profesor Rangelov, aby vyjádřil své názory na tento fascinující jev, i když přiznává, že není specialistou na komety. “Všechna má úvaha a interpretace vycházejí z vlastní znalosti a zkušenosti,” říká. Profesor poukazuje na rekordní rozměry a rychlost komety, což je něco, co odborníci dosud nespatřili.
Otázky se také objevují ohledně takzvaného “antitail” efektu, který byl pozorován během léta a opět na podzim. Vědci jsou zmateni tímto jevem a pokoušejí se najít vysvětlení, proč je nasměrován směrem k Slunci. Rangelovovi napadá několik rozumných vysvětlení, než by se uchýlil k konspiračním teoriím, například prasknutí “plynového měchýře” uvnitř objektu.
Navíc výzkumy ukázaly, že plyn v oblačnosti komety obsahuje více niklu než železa, což je fakt, který potvrdily i další kosmické agentury. “Na Zemi existují oblasti, kde nikl převažuje – například v niklových dolech,” dodává profesor Rangelov. “Existují i minerály, které jsou přirozené, takže proč by takové objekty nemohly existovat i ve vesmíru?”
Některé změny barev komety, které byly pozorovány, vzbudily také výraznou pozornost. Rangelov diskutuje o přechodu mezi červenou a modrou, který by mohl souviset s teplotní změnou nebo emisí dalších prvků. Podle něj je však pravděpodobnější přirozený proces než umělá reakce nějakého řízeného objektu.
Během diskuse se objevily také spekulace o slyšitelných rádiových signálech. Profesor upozorňuje, že podobné signály jsou ve vesmíru běžné a nelze je považovat za jasný signál od mimozemské civilizace. Otázky o tom, zda kometa přežije průlet asteroidovým pásem kolem Jupiteru, zůstávají otevřené, ale Rangelov naznačuje, že pokud je tento objekt starý několik miliard let, mohl už mnohokrát procházet nebezpečnými oblastmi a přežít.
Na závěr profesor shrnuje, že celkové hodnocení pravděpodobnosti přírodního původu objektu je 83 % a technologického 17 %. Nabízí čtenářům, aby si udělali vlastní názor na tuto fascinující záhadu.
