Fáze vývoje lidského mozku: Nové poznatky o neuronálních spojení
Lidský mozek prochází pěti hlavními fázemi během života, kdy dochází k změnám v neuronálních spojení, přičemž přechody se objevují ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Tato zjištění byla publikována ve vědeckém časopise.
Studie, vedená neurovědci z univerzity v Cambridge, se opírá o data získaná pomocí magnetické rezonance od 3 802 lidí ve věku od 0 do 90 let, jejichž neuronální spojení byla mapována podle toho, jak se molekuly vody pohybují tkání mozku.
Bylo identifikováno pět hlavních fází struktury mozku v průměrném lidském životě, přičemž jsou rozděleny do čtyř hlavních „obratových bodů“, kdy se mozek přestavuje.
Vědec uvedl, že studie „je první, která identifikuje hlavní fáze formování neuronálních spojení během lidského života“. Vědecká zjištění poskytují důležité souvislosti pro pochopení toho, kdy mohou být naše mozky nejúčinnější nebo naopak zranitelné v různých etapách života. Tyto informace mohou také pomoci objasnit, proč se některé mozky vyvíjejí odlišně v klíčových obdobích, jako jsou potíže s učením v dětství nebo demence ve stáří.
Fáze dětství (0-9 let): Konsolidace sítí
V první fázi, od 0 do 9 let, se výrazně zvyšuje objem šedé a bílé hmoty. Dochází k „konsolidaci sítí“, kdy přebytečný počet synapsí produkuje mozek novorozence, z nichž přežívají pouze ty nejaktivnější. V celém mozku se spojení reorganizuje ve stejném vzoru od narození až přibližně do 9 let, kdy dochází k prvnímu „obratovému bodu“. Možnosti kognitivní funkce se dramaticky mění a zvyšuje se riziko duševních poruch.
Fáze adolescence (9-32 let)
Během fáze „adolescence mozku“, která trvá až do 32 let, dále roste objem bílé hmoty. Organizace komunikačních sítí mozku se stále více zdokonaluje. Toto období je charakterizováno jak efektivitou spojení v oblastech, tak rychlou komunikací po celém mozku, což souvisí s lepším kognitivním výkonem. Toto je „jediná fáze“, během které se zvyšuje „neuronální efektivita“. Tým zjistil, že vrchol kognitivního výkonu nastává na začátku třicátých let.
Fáze dospělosti (32-66 let): Stabilizace struktury
V období od 32 do 66 let mozek vstupuje do nejdelší fáze života, dospělosti. Ve srovnání s předchozími fázemi se struktura mozku stabilizuje a mozkové oblasti začínají pomalu segmentovat. Přechod do fáze „předčasného stárnutí mozku“ probíhá mnohem jemněji, i když byly nalezeny významné změny v oblastech neuronálních sítí kolem 66. roku.
Fáze pozdního stárnutí (66-83 let)
Okolo 83 let vstupuje mozek do své konečné fáze vývoje, tzv. „pozdní stárnutí mozku“. Data o této etapě jsou omezená, ale charakterizuje ji „přechod od globálního k místnímu“, což znamená, že ještě více klesá konektivita celého mozku a zvyšuje se závislost na specifických oblastech.
Výzkum naznačuje, že způsob, jakým mozek vytváří spojení, je spojen s mnoha podmínkami neurovývoje a duševního zdraví. „Pochopení, že struktura mozku není lineárně progresivní, ale má několik důležitých obratových bodů, nám pomůže identifikovat, kdy a jak může být jeho konektivita zranitelná vůči poruchám,“ dodal vědec.
