Fáze vývoje lidského mozku v průběhu života
Člověk prochází pěti hlavními fázemi vývoje mozku během svého života, přičemž zásadní změny v neuronálních spojení se odehrávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Tato zjištění pocházejí z výzkumu, který vedli neurovědci z Univerzity v Cambridge a byl publikován v odborném časopise Nature Communications.
Studie sleduje data z magnetické rezonance 3 802 osob ve věku od 0 do 90 let, přičemž spojení neuronů byla mapována na základě analýzy pohybu molekul vody v mozkovém tkáni. Během výzkumu byly identifikovány čtyři hlavní „měnící body“, kdy se mozek přeconfiguruje.
Vedoucí výzkumu, Alexa Mousley z Univerzity v Cambridge, tvrdí: „Více než víme o struktuře mozku, je klíčové pro náš vývoj, ale stále nemáme úplný obraz o tom, jak se mění po celý život a proč.“ Tato studie je první, která identifikuje hlavní fáze formování spojení v mozku během lidského života.
Pohled na jednotlivé fáze vývoje mozku
0 až 9 let: Konsolidace sítí
V první fázi, která se nazývá dětství, se objem šedé hmoty (obsahující neurony) a bílé hmoty (umožňující spojení) významně zvyšuje. Během této doby dochází k „konsolidaci sítí“, kdy se velké množství synapsí, které jsou vytvářeny nadměrně v dětském mozku, snižuje a přežívají pouze ty nejaktivnější. Do devíti let se v mozku odehrává zásadní změna v kognitivních schopnostech, což znamená i zvýšené riziko duševních poruch.
9 až 32 let: Fáze „mozkové adolescence“
Během „mozkové adolescence“, která trvá do 32 let, se dále zvyšuje objem bílé hmoty a organizace komunikačních sítí mozku se zdokonaluje. Toto období se vyznačuje vysokou efektivitou spojení v rámci specifických oblastí i rychlou komunikací v celém mozku, což souvisí s lepším kognitivním výkonem. Je to jediné období, kdy se zvyšuje „neurální efektivita“ a vrchol kognitivního výkonu je dosažen na počátku třicátých let.
32 až 66 let: Stabilizace struktury mozku
Od 32 do 66 let vstupuje mozek do nejdelší fáze, která je známá jako dospělost. Ve srovnání s předchozími fázemi se struktura mozku stabilizuje a mozkové oblasti začínají být pomalu compartmentalizovány. Tento přechod do fáze „předčasného stárnutí mozku“ je mnohem hladší a nejsou pozorovány žádné významné strukturální změny, i když se ve věku kolem 66 let objevují výrazné změny v patternu mozkových sítí.
66 až 83 let: Fáze „pozdního stárnutí mozku“
Kolem 83 let vstupuje mozek do své poslední vývojové fáze, známé jako „pozdní stárnutí mozku“. Tato etapa je charakterizována „přechodem od globální k lokální struktuře“, což znamená, že dochází k dalšímu snížení konektivity celého mozku a zvyšuje se závislost na specifických oblastech. Studie naznačují, že způsob, jakým mozek vytváří spojení, souvisí s mnoha neurovývojovými podmínkami, duševním zdravím a nervovým systémem.
Rozumění strukturální cestě mozku nám pomůže identifikovat a pochopit, v jakých obdobích je jeho konektivita nejvíce zranitelná a jak mohou tyto změny ovlivnit naše kognitivní funkce během života.
